"Vládní koalice zařídila, že se lidé zajímají o náš program," řekl Vojtěch Filip, který je v čele strany šest let.
VÍCE O AKTUÁLNÍCH PREFERENCÍCH |
Podle posledního průzkumu agentury Factum Invenio by ČSSD získala 29,1 procenta hlasů a KSČM 16,3 procenta. Levice by tak měla v Poslanecké sněmovně 112 křesel. Komunisté by získali jen o čtyři desetiny procenta hlasů méně než ODS a o 1,6 procenta více než TOP 09.
Socialismus 21. století
Podle Filipa komunisté bez problémů přijali programový dokument s názvem Socialismus 21. století. Teprve ale začne vnitrostranické poměřování před sjezdem, který se bude konat příští květen v Liberci. Nominace na předsedu a do dalších funkcí budou stranické organizace podávat na podzim. "Úpěnlivě hledám někoho, kdo by byl mou kádrovou rezervou," uvedl položertem Filip.
Současný předseda nemá ve straně výrazného soupeře. Takzvané konzervativní křídlo, jehož nejviditelnější představitelkou je poslankyně Semelová a o jehož prosazování se v KSČM hovoří jako o "semelizaci", protěžovalo poslance Stanislava Grospiče, který je místopředsedou strany pro odborné zázemí. U straníků a delegátů sjezdu má ale už od dob předsedy Miroslava Grebeníčka úspěch ten kandidát, který dokáže úspěšně vyrovnávat postavení vlivových skupin. Podle pozorovatelů je v tom ale mistrem právě současný předseda.
Skandály nám pomáhají
To, že komunisté stejně jako sociální demokraté přiměřeně své velikosti sbírají voliče nespokojené se současnou vládní politikou a znechucené skandály, které doprovázejí koaliční strany, podle poslance a expředsedy Jiřího Dolejše jen dokazuje, že se minuly s úspěchem opakující se snahy zakázat komunistickou stranu a že kontroverzní veřejná vystoupení Semelové zůstávají ve stínu skandálů vládních stran.
Konzervativci v KSČM, kteří stále s obdivem vzhlížejí k dobám desítky let trvající vlády komunistické strany a ke komunistickému vůdci Klementu Gottwaldovi, jsou sice ve straně v menšině, očekává se ale, že se budou na květnovém sjezdu snažit výrazně zasáhnout do složení stranického vedení. V něm od sjezdu, který se konal před více než třemi lety, nezůstal kámen na kameni. Dolejše smetla z místopředsednické funkce jeho angažovanost kolem fingovaného sponzorského daru a místopředsedkyně Věra Žežulková odstoupila sama.
Preference stoupají i lidovcůmRok poté, co KDU-ČSL poslali voliči mimo sněmovní lavice, dávají průzkumy veřejného mínění straně naději, že se do nejvyšší politiky vrátí. S novým vedením lidovci připravují aktualizovaný program, chystají změnu stanov a uvažují i o změně názvu. "Zkratka by se mohla stát oficiálním názvem," řekl mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek. Do sněmovních voleb, pokud současná vládní sestava přečká vnitrokoaliční turbulence, nicméně zbývají tři roky, strana se proto soustředí na krajské a senátní volby v příštím roce. Pro KDU-ČSL budou klíčové. "Klíčové jsou pro nás krajské a senátní volby na podzim příštího roku. Musíme obhájit existenci senátního klubu, tedy vyhrát alespoň ve dvou obvodech, a obhájit padesát krajských mandátů. Jen tak můžeme pokračovat v současném financování strany," popsal význam hlasování pro stranu Bělobrádek v červnovém čísle stranického časopisu Nový hlas. |
I kdyby se v květnu zvolenému vedení KSČM podařilo aspoň udržet nebo dokonce vylepšit současné preference a stejně dobře si vedla i ČSSD, takže by levice dala dohromady ve sněmovně pohodlnou nebo i ústavní většinu, šance na zásadní změnu politiky by podle expředsedy KSČM Václava Exnera stejně nebyla. Je přesvědčen, že by to dopadlo stejně jako v roce 2002, kdy vytvořili sociální demokraté v čele s Vladimírem Špidlou vládní koalici raději s lidovci a Unií svobody, i když s KSČM by dali dohromady ve sněmovně pohodlnou většinu.
Sociální demokraty od spolupráce s komunisty na vládní úrovni odrazuje právě pravicové křídlo strany, jehož výrazným mluvčím byl v minulosti Exner. Po něm převzala prapor předsedkyně pražských komunistů Semelová.
