Spoluautor původního zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek označil snahu vlády omezit přístup k těmto údajům za protiústavní způsobem předložení i obsahem. "Je to velká legislativní lumpárna," řekl Kužílek.
Takzvaný změnový zákon poslanci podpořili spolu s trojící reformních zdravotních zákonů v prvním čtení a nyní je čeká projednávání ve výborech. "Novela zakazuje zveřejňování platů, odměn a dalších obdobných plnění poskytovaných z veřejných rozpočtů," uvedl v tiskové zprávě předseda SZ Ondřej Liška.
Kužílek označil za "hrůzostrašné" to, že se kabinet pokouší o změnu netransparentně formou takzvaného přílepku v technicistní novele, ač ve svém programu i protikorupční strategii o transparentnosti často hovoří.
MINISTERSTVO VNITRA JAKO RÁJ VYSOCE POSTAVENÝCH ÚŘEDNÍKŮ |
Ústavní soud už dříve označil takové postupy za protiústavní, zdůraznil. Ustanovení by podle Kužílka neobstálo u ústavních soudců ani obsahově. Když se podle něho střetává právo na informace s ochranou soukromí, hledá se rovnováha. "Takto postavený absolutní zákaz je zcela nepřijatelný," zdůraznil Kužílek.
Úřady nechtějí zveřejňovat platy
Ustanovení zákona o přístupu k informacím nyní vyvazuje z povinnosti dávat údaje "poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, stání podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově řízení". Nyní k tomu mají přibýt "platy, odměny a další obdobná plnění poskytovaná z veřejných rozpočtů".
"Tento skandální pokus o přílepek ukazuje, jakým způsobem si současná vládní garnitura zvykla jednat s občany. Tajně a ve skrytu se snaží znemožnit kontrolu toho, jak nakládá s veřejnými prostředky, ač po občanech vyžaduje další a další utahování opasků," uvedl Liška. Protože přímou odpovědnost za předlohu má ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), měl by se podle Lišky zasadit o vyškrtnutí odstavce z navrhovaného znění zákona.
Ochrana osobních údajů
České úřady se brání povinnosti zveřejňovat informace o výši platů a odměn. Počátkem června ale Nejvyšší správní soud rozhodl, že úřady musejí žadatelům tyto údaje poskytnout. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na pracovníky veřejné správy vztahuje podle soudu kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků. Soud vyhověl kasační stížnosti muže, jenž neúspěšně žádal informaci od zlínského magistrátu.
"Podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2006 je třeba poskytnout informaci o základních osobních údajích každého příjemce veřejných prostředků, i když by jinak byla tato informace chráněným osobním údajem," uvedl tehdy Nejvyšší správní soud v tiskové zprávě.
Z veřejných prostředků jsou vypláceni i pracovníci veřejné správy, a proto jsou příjemci ve smyslu informačního zákona. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je ale zveřejnění informací o platech zaměstnanců ve veřejné sféře v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. ÚOOÚ v červnu také uvedl, že podle stejného pravidla by mohly být zveřejňovány i platy lékařů a zdravotního personálu ve veřejných zdravotních zařízeních, všech policistů, hasičů, učitelů, veškerých zaměstnanců všech státních podniků.
