Sdělil to mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petr Dvořák. Podle něj určitou vinu na červencovém počasí může mít častý výskyt tlakové níže nad Evropou. Pro letošní léto je typický, co je toho příčinou, ale nelze prý jednoznačně určit. "Je však možné, že jakmile skončí cyklonální charakter současného letního počasí, dočkáme se pěkného a slunečného babího léta," uvedl Dvořák.
Vůbec největší "zimu" ČHMÚ zaznamenal v prvních pěti dnech letních prázdnin, kdy bylo v průměru 13,4 stupně Celsia. V dalších dnech se sice oteplilo, ale v době od 21. do 25. července, kdy podle statistik meteorologů vrcholí roční teplotní křivka, bylo opět relativně velmi chladno. Průměrná teplota tehdy dosáhla jen k 13,5 stupně Celsia.
TEPLOTNÍ PRŮMĚRDlouhodobý teplotní průměr měřený v letech 1961 až 1990 je pro červenec 16,9 stupně Celsia. Na celém území ČR tak byla odchylka minus 0,9 stupně, přičemž na Moravě bylo o něco chladněji než v Čechách. |
"Ze zhruba 150 meteorologických stanic na území ČR byla kladná odchylka od průměru jen na jediné stanici, a to v Jičíně (plus 0,2 stupně Celsia).
Všechny ostatní stanice vykázaly podprůměrnou teplotu, v drtivé většině kolem minus jednoho stupně od průměru," uvedl mluvčí a doplnil, že největší odchylky od dlouhodobého průměru vykázaly meteorologické stanice v Ondřejově, Opavě a Klatovech.
NEPRŠÍ VÍC, ALE PŘIBÝVÁ SRÁŽEK. VÍCE ČTĚTE ZDE |
Průměrný úhrn srážek byl v sedmém měsíci na všech měřicích stanicích v Česku 152,6 milimetru. Podle ČHMÚ nejvíce napršelo v Deštném v Orlických horách, a to 340,5 milimetru srážek, v Desné-Souši 321,4 milimetru a na Labské boudě 301 milimetrů vody. Naopak nejméně 54,5 milimetru srážek naměřili v Kuchařovicích na Znojemsku. "Červencové srážky vůbec byly situovány především na severozápadě našeho území, zatímco jihovýchod byl srážkově chudý," dodal Dvořák.
