Spornou část zákona o elektronických komunikacích a prováděcí vyhlášku v březnu zrušil Ústavní soud (ÚS). Představitelé policie si pak stěžovali na to, že tak přišli o velmi důležitý nástroj při vyšetřování trestných činů nebo při pátrání po pohřešovaných lidech.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle ÚS nebylo jasně stanoveno, kdo a proč může údaje o komunikaci vyžadovat, nebyla stanovena jasná pravidla pro jejich zabezpečení, nebyla přesně vymezena doba jejich uchovávání a nebyly jednoznačně dány podmínky pro jejich použití.
Podle ÚS také nebylo jasné, jaké jsou kontrolní mechanismy, a nelíbilo se mu ani to, že lidé, kterých se žádost o údaje týkala, neměli možnost domáhat se například zpětného informování o tom, že některá ze složek s jejich údaji pracovala.
Mobil může být jediná stopa
Ústavní soudci se kriticky vyjádřili i k trestnímu řádu - vyžádání informací o telekomunikačním provozu by se podle nich měla týkat jen závažnějších případů.
Policie měla i přes rozhodnutí ÚS dál právo údaje pro účely trestního řízení vyžadovat a používat, deník Právo však v květnu upozornil na to, že je operátoři s odkazem na rozhodnutí soudu přestali vydávat.
Podle ministerstva jde ale často o základní důkaz a stěžejní informaci, na jejímž základě se dál ubírá vyšetřování. "V řadě případů je výskyt mobilního telefonu v místě činu jedinou stopou, která může orgány činné v trestním řízení dovést k osobě, která má určitý vztah k místu činu," uvedlo vnitro.
Údaje slouží i k prokázání opakování nebo organizovanosti trestné činnosti, k ověřování alibi pachatelů, možných spolupachatelů nebo svědků.
Pomůže i při hledání pohřešovaných
"Pokud by orgány činné v trestním řízení neměly přístup k provozním a lokalizačním údajům, bylo by odhalování pachatelů trestných činů páchaných za pomoci či prostřednictvím mobilních telefonů či internetu značně ztíženo a u některých typů trestné činnosti dokonce znemožněno," stojí v předkládací zprávě.
Údaje se podle úřadu využívají i při pátrání po hledaných a pohřešovaných lidech, při určování totožnosti nalezených mrtvol nebo při protiteroristických opatřeních. Policie operátorům do rozhodnutí ÚS za uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů platila. V roce 2010 šlo o více než 50 milionů korun.
Nulovou variantu, tedy zachování současného stavu, úřad považuje za nemyslitelnou. Přestože by stát ušetřil, protože operátoři nyní sice mají poskytovat alespoň údaje, které uchovávají pro své potřeby, nemají však právo požadovat za to peníze. Policie ale potřebuje přístup k dalším informacím, ČR by navíc nesplnila mezinárodní závazky.
Úřad nedoporučil ani možnost, která by počítala pouze s novelou zákona o elektronických komunikacích. Podle vnitra by měl být upraven i trestní řád.
Levnější varianta
Obě možnosti počítají se znovuzavedením platby operátorům. Varianta s novelou trestního řádu by prý ale mohla vyjít levněji, protože omezuje trestné činy, na které se možnost žádat o údaje vztahuje.
Novela zákona o elektronických komunikacích doplňuje povinnost operátorů zabezpečit uchovávané údaje před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou nebo krádeží. Povinnost zabezpečit údaje mají operátoři podle ministerstva již nyní, dodržování kontroluje Český telekomunikační úřad.
Na provozní a lokalizační údaje se podle vnitra vztahuje i zákon na ochranu osobních údajů, na jehož dodržování dohlíží Úřad na ochranu osobních údajů.
Další změna má stanovit, kdo je oprávněn o údaje žádat. Vnitro se staví za variantu, která obsahuje přesný výčet orgánů, jimž budou operátoři povinni údaje na požádání vydat. Ministerstvo průmyslu a obchodu se naopak vyslovilo pro druhou variantu, která obsahuje jen odkaz na zvláštní zákony.
Norma počítá i s vyhláškou, která by upřesnila rozsah uchovávaných údajů, způsob jejich předávání i likvidace.
Podle novely trestního řádu by bylo možné žádat o provozní a lokalizační údaje v souvislosti s trestným činem, za který hrozí trest s horní hranicí sazby nejméně tři roky.
Internetové podvody i staling
Návrh obsahuje i výčet dalších kriminálních činů, které jsou ve velké míře páchány prostřednictvím internetu nebo mobilních telefonů. Jde například o internetové podvody, útoky hackerů nebo takzvaný stalking. Žádost o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů by měla být nově v přípravném řízení podávána prostřednictvím státního zástupce.
Ministerstvo ale odmítá zavést povinnost zpětně informovat sledované lidi o tom, že jejich údaje byly použity, podobně jako je tomu u odposlechů.
Vzhledem k počtu čísel, která by se objevila třeba ve výpisech stanic, a o něž se policie zároveň nezajímá, by to podle úřadu bylo velmi drahé, neefektivní a kontraproduktivní.
