Nad Ústavním soudem by byla ještě jedna instance, která by posuzovala, jestli řádně platí České poště. A tou instancí by byla a. s. Společnost pro rozhodčí řízení, kterou založili partneři advokátní kanceláře Bož Sokol Novák.
ČTĚTE TAKÉ: |
Když návrh této smlouvy dorazil z vedení jihomoravské pošty na Ústavní soud, vzbudil v budově v brněnské Joštově ulici ohromení. Soukromý rozhodce? Navíc patřící známým advokátům, vystupujícím před Ústavním soudem?
„Závěrečná ustanovení návrhu smlouvy považuji za něco neslýchaného,“ stojí v dopise, který 6. října napsal předseda Pavel Rychetský ministru vnitra Janu Kubicemu (ministerstvo vnitra je zřizovatelem České pošty a určuje jejího ředitele). „Považuji za nepřijatelné, aby státní podnik a držitel zvláštní poštovní licence tímto způsobem zneužíval svého exkluzivního postavení.
Ministr vnitra dosud neodpověděl. Podle svého mluvčího Pavla Nováka ale považuje takové doložky vůči "státním institucím a obzvláště k Ústavnímu soudu minimálně za nevhodné“.
Stačí říct a vypustíme
Pod návrhem nové smlouvy o svozu a rozvozu zásilek je podepsaná obchodní ředitelka pro region Jižní Morava Ivana Vozábalová. Rozhodčí doložku podle svých slov posílá všem klientům. Nápad není z její hlavy: "My jsme firma, my si tady smlouvy neděláme na koleně, na to je daný systém,“ říká. Při otázce na stížnost ministrovi vnitra rychle ochladne: "Já myslím, že na to máme tiskovou mluvčí, tohle není na rozhovor po telefonu.“
Mluvčí České pošty Marta Selicharová písemně sděluje, že podnik už v roce 2007 "zvážil výhody rozhodčího řízení“. Konkrétně jeho rychlost, lacinost a rozhodování v jediné instanci – často bez jednání, pouze z listinných důkazů. Ústavnímu soudu takovou smlouvu předložili poprvé až teď a jsou „připraveni o návrhu jednat“.
Takové jednání by bylo asi dost krátké, protože soud smlouvu odmítá. Co potom? "Pokud Ústavní soud navrhne rozhodčí doložku vypustit, pak ji Česká pošta ze smlouvy vypustí,“ píše mluvčí Selicharová. (Celé vysvětlování se na její žádost odehrává e-mailem. Mluvčí v roce 2007 obhájila na zlínské univerzitě diplomovou práci Krizová komunikace ve státní správě.) Jenže předseda Ústavního soudu považuje za špatný nápad, aby pošta používala soukromou Společnost pro rozhodčí řízení i vůči komukoli dalšímu z klientů.
"Státní podnik Česká pošta tak fakticky vyjadřuje nedůvěru v systém spravedlnosti poskytovaný justicí České republiky,“ stojí v dopise Pavla Rychetského. „Důvody pro takové jednání nelze spatřovat ani v tom, že to může pro Českou poštu, s. p., přinášet rychlejší a levnější rozhodování sporů – hospodárnost a rychlost v tomto případě nemohou být jedinými kritérii.“ Což je věta, která pro změnu dráždí šéfa Společnosti pro rozhodčí řízení Tomáše Sokola.
Lékař a pohřebák? A proč ne?
"Jsem rád, že nemusím dál předstírat, že o tom dopise nevím,“ říká nejznámější český advokát. "Já ho považuji za krajně nešťastný. Kdyby někdo ve vedení podniku říkal, že chce vyjadřovat důvěru v systém spravedlnosti a že pro něj hospodárnost není jediným kritériem, tak ho prosím pěkně zavřou. Nebo zažalují o náhradu škody. Podle mě to jediné kritérium je – a to zatraceně tvrdé. Tohle Ústavnímu soudu vůbec nepříslušelo komentovat.“
Z 24 rozhodců Společnosti pro rozhodčí řízení je 15 advokátů kanceláře Brož Sokol Novák, včetně všech tří partnerů (dalšími jsou třeba bývalý předseda advokátní komory Vladimír Jirousek nebo ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta). Není divné, že by měli vyměřovat Ústavnímu soudu pokuty? "Ne. Jsme potěšeni, že se tak Česká pošta rozhodla,“ říká Tomáš Sokol. "Jedině Česká pošta by mohla uvažovat, jestli se nebudou bát rozhodnout proti Ústavnímu soudu, aby se jim to nevrátilo. Ale to u našich advokátů vylučuji – a jak znám ústavní soudce, tak u nich také.“
Česká pošta (ilustrační foto)
Toto vedlejší podnikání Sokola a spol. nicméně kritizuje i tvůrce etického kodexu advokátní komory – a její dlouholetý předseda – Karel Čermák. V červnu v rozhovoru pro Právo & Justici LN řekl: "Být spolumajitelem advokátní kanceláře a zároveň rozhodčího soudu, a. s., to je, jako když má lékař pohřební ústav.“ Po připomínce této věty Tomáš Sokol odpovídá: "Všiml jste si tehdy naší reakce? Ne. Protože žádná nebyla. On se mírně řečeno hodně mýlí a mluví o věcech, kterým příliš nerozumí. Já to nechtěl otvírat, protože je to doyen. Ale nevidím etické dilema ani u toho lékaře. Proč by nemohl mít pohřební ústav? Pokud nebude likvidovat vlastní pacienty?“
Společnost vznikla v roce 2000, kdy se – slovy Tomáše Sokola – „zdálo, že po službě bude poptávka, jak soudy nebudou stíhat“. Etické dilema vidí jediné: „Nemůžu zastupovat klienta, který by se soudil u Společnosti pro rozhodčí řízení. I když je mezi kanceláří a společností čínská zeď jak kráva.“
Po skončení rozhovoru volá Tomáš Sokol za pár minut znovu: "Můj společník doktor Brož vzkazuje, že v roce 1999 záměr prezentoval představenstvu advokátní komory a ti mu to schválili. A předsedou byl doktor Čermák. Tak.“
Jede se dál
Doložky o "soukromých soudech“ (mimo Rozhodčí soud při Hospodářské komoře) prohlásil už v roce 2009 Vrchní soud v Praze za neplatné. Jeho postoj schválilo i sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu.´O celé věci bude ještě jednat dozorčí rada České pošty. Ale ředitel podniku se o místo bát nemusí. Jak říká Kubiceho mluvčí Pavel Novák, státu "nepřísluší zasahovat do výkonu podnikatelské činnosti“ pošty.
