Lidovky.cz

Švýcaři oceňují škodu za MUS na 8 miliard

Česko

  20:06
PRAHA - Škodu, kterou způsobili správci někdejší Mostecké uhelné společnosti (MUS) českému státu, švýcarští žalobci oceňují na osm miliard a několik set milionů korun. Ve svém nejnovějším vydání to uvedl týdeník Respekt s odvoláním na švýcarskou žalobu, kterou má k dispozici.

Ilustrační foto foto: Hynek GlosLidové noviny

Ze stejných dokumentů podle něj vyplývá, že hlavní vinu na tom, že stát se zatím nepřipojil k švýcarskému řízení, nesou ministerstvo financí a bývalé špičky Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Čtěte také

Respekt také píše, že Švýcaři při vyšetřování MUS dospěli k závěru, že pochybnosti zahalují i osm let starý prodej Škody Plzeň firmě Appian, pod jejíž hlavičkou privatizovali nyní obvinění manažeři už MUS. Bernská prokuratura je přesvědčena, že tichým společníkem nových majitelů Škody byl i Martin Roman, uvádí týdeník. Připomíná, že Roman léta pracoval jako šéf firmy ČEZ, od níž získávala Škoda zakázky. Respekt má prý informace o dokumentu, v němž už v roce 2010 dostalo o této věci informaci pražské vrchní státní zastupitelství i s popisem, jak při privatizaci Škody v roce 2003 odteklo 0,75 miliardy Kč na konta manažerů MUS a pak na další konta.

"Tyto peníze údajně částečně posloužily na koupi Škody za 350 milionů korun. Podle Švýcarů šlo opět o nelegální peníze," píše Respekt.

Pokud jde o MUS, švýcarská prokuratura koncem října informovala, že viní sedm lidí, většinou Čechů, z machinací v souvislosti s nejmenovanou energetickou společností. Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze.

Podle Respektu švýcarská žaloba viní někdejší správce MUS z podvodů, zpronevěry, korupce a praní špinavých peněz. Od prosince 1996 do června 1998 podle žaloby manažeři MUS zpronevěřili více než dvě a půl miliardy korun z účtů firmy, kterou spravovali, uvádí Respekt. V druhé fázi, od prosince 1998 do dubna 2002, zpronevěřili manažeři a později už majitelé MUS další čtyři a půl miliardy korun.

Čtěte také

První dvě a půl miliardy korun použili prý na nákup akcií v takovém rozsahu, že "za ukradené peníze získali ve státní strategické společnosti padesátiprocentní podíl". Podle žaloby manažeři vzápětí zpronevěřili další čtyři a půl miliardy korun. Část této sumy použili na vrácení peněz z první zpronevěry. "Další část, přesně 650 milionů korun, na podvodný a korupční nákup akcií MUS od českého státu, jemuž podle žaloby zaplatili za akcie o tři a půl miliardy méně, než byla jejich skutečná hodnota," uvádí týdeník.

Manažeři pak prý poslali 150 milionů korun na účet, k němuž měli přístup přátelé tehdejšího místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse Pavel Musela a Jiří Martínek. Další jednu a půl miliardy korun odeslali podle týdeníku manažeři na své soukromé účty.

Respekt píše, že pět milionů dolarů, uložených prý na kontech manažery MUS pro lidi z okolí špiček české vlády, mohlo být použito jako všimné pro vlivné politiky a úředníky, kteří mohli "posunout státní prodej akcií tím správným směrem". V žalobě se ale údajně popisuje jen převod 85.000 dolarů - a to na účty tehdejšího náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory. "Co se dělo se zbytkem z pěti milionů dolarů, nevíme a nevíme ani to, kam se při pátrání po osudu těchto korupčních peněz Švýcaři dostali," uvádí týdeník.

Škoda vzniklá českému státu je podle něj součtem tří a půl miliard korun, tedy sumou, o niž prodala tehdejší vláda Miloše Zemana (ČSSD) státní akcie levněji, a zpronevěřených čtyř a půl miliardy korun.

Kdyby se ČR přihlásila jako poškozená, dostal by stát podle Respektu volný přístup ke všemu, co Švýcaři za šest let vypátrali. Žaloba prý naznačuje, že jde o informace a důkazy, které by mohly dostat před soud "skutečně velké ryby", včetně některých ministrů někdejší vlády Miloše Zemana (ČSSD).

Politici i představitelé justice se nyní dohadují, proč už se stát k švýcarskému řízení nepřipojil dříve. Po páteční schůzce členů vlády a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že ČR se přihlásí k 12 miliardám korun z privatizace MUS zablokovaným na švýcarských účtech. Jak to udělá, bude analyzovat státní zastupitelství. Ve hře je připojení k trestnímu řízení i čistě civilní žaloba.

Podle Respektu první žádost o připojení k trestnímu stíhání dorazila na pražské vrchní státní zastupitelství už loni koncem května. Česká strana prý několik týdnů nereagovala, a Švýcaři proto v červenci poslali přes svého velvyslance v Praze Andrého Regliho oficiální diplomatickou nótu s novou žádostí o připojení na ministerstvo zahraničí. To předalo nótu ministerstvu spravedlnosti a odtud šla věc tam, kde už byla první žádost - k tehdejšímu vrchnímu žalobci Vlastimilu Rampulovi a jeho podřízeným. Z dokumentů je podle Respektu jasné, že korespondence pražského vrchního státního zastupitelství se švýcarskými úřady byla buď "zdržovací taktikou, motivovanou 'vyššími' zájmy, nebo neobyčejným šlendriánem".

Čtěte také

V březnu do věci podle Respektu opět vstoupil švýcarský velvyslanec.

Domluvil si schůzku s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS), informoval ho o švýcarské žádosti, řekl mu o průtazích a Pospíšil dostal i konkrétní informace o švýcarském vyšetřování. Podle týdeníku nechal Pospíšil obratem předat švýcarskou výzvu ministerstvu financí. Velvyslanec Regli se nedlouho po Pospíšilovi sešel i s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Kalousek si pak podle Respektu začal dopisovat s Rampulou a jeho podřízenými. "Státní zástupci mi nikdy nevysvětlili, jak mohla vzniknout českému státu škoda, nikdy mi nedali do rukou argumenty, proč bych se měl připojit," cituje Respekt ministra financí.

Kalouskova korespondence s vrchním státním zastupitelstvím prý v některých pasážích dokumentuje, že čeští státní zástupci v podstatě vybízejí ministerstvo financí, aby se k žalobě nepřipojilo. Rozbory a dotazy si údajně obě instituce vyměňovaly až do letošního 24. října, kdy Švýcaři podali na správce MUS žalobu. "A od té doby je možnost připojit se jako poškozený velmi zásadně ztížena," uvádí týdeník.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.