Když se loni rozhodlo, že kultuře bude další čtyři roky šéfovat Jiří Besser, zavládlo mezi lidmi z branže zděšení z „neznámé“ v podobě tehdejšího starosty Berouna. „Je to tragický výsměch kultuře,“ nechal se slyšet výtvarník Jiří David.
ČTĚTE VÍCE: |
Jediné linky Bessera, původně zubaře, ke kultuře byly zisk ocenění Historické město roku 2009 právě s Berounem a doznání, že je fanouškem Kabátu. Rok a půl ministerského vládnutí stačilo Besserovi k tomu, aby si reputaci alespoň částečně napravil: v kulturních kruzích už se stihl dostatečně uvést, hrůza z jeho kroků ale přetrvává.
Jde na ruku developerům
Například památkáři Besserovi vyčítají, že „jde na ruku“ developerům. Dokládají to hned na několika příkladech ministrových verdiktů. V kauze gotických sklepů na pražské Národní třídě třeba Besser vyhověl investorovi, zrušil původní rozhodnutí a za kulturní památku prohlásil pouze část sklepů.
INFOGRAFIKA: |
Kritiku si vysloužil i za schválení demolice domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Proti se postavilo 13 profesorů, kteří budovu označili za architektonicky a urbanisticky cennou. Resort jim však na konci letošního září vzkázal, že „obnovit řízení ve věci správní řád už neumožňuje“. O zboření domu tak rozhodne stavební úřad Prahy 1.
Pozitivně na sebe Besser upozornil vyjednáváním s církvemi o definitivním vypořádání jejich nároků se státem. Výsledkem bylo, že vláda se nakonec dohodla na zaplacení 59 miliard církvím v průběhu 30 let, zhruba 56 procent majetku však stát vrátí v naturálních restitucích. Kromě shody na majetkové odluce si však Besser posvítil i na hospodaření náboženských společností. Audit jeho kontrolorů tak odhalil, že třetí největší spolek, Církev československá husitská, čerpala ze státního rozpočtu přes osm milionů korun, aniž na to měla nárok.
Ministr Besser s kabelou Kabát
A do třetice: pozornost si Besser vysloužil i četnými personálními změnami v čele jím spravovaných organizací. Nevyhnutelné bylo odvolání šéfa Národního technického muzea Horymíra Kubíčka kvůli podezření z korupce, už méně kladně experti přijali dosazení ekonoma Vladimíra Rösela do čela Národní galerie či sesazení pověřeného ředitele Státní opery Prahy Radima Dolanského. Tentok krok Besser zdůvodnil chystaným sloučením opery s Národním divadlem.
Tlak kvůli depozitáři
Největší haló však vzbudila Besserova poslední personální rošáda. V listopadu odvolal dlouholetého ředitele Národního filmového archivu Vladimíra Opělu. Oficiálně kvůli tomu, že instituce neoprávněně vyplácela miliony korun architektovi Martinu Kotíkovi.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jenže verze druhé strany mluví spíše o ministerském nátlaku na Opělu. LN už dříve informovaly, že rozhodnutí zřejmě souvisí s Opělovým nesouhlasem zúžit výběrové řízení na stavbu nového depozitáře archivu. Tento scénář potvrzuje i aktuální vydání týdeníku Respekt, v němž stojí, že resort tlačil Opělu k tomu, aby zakázka připadla předem vybrané firmě Allowance.
