"Považuji studium ne na základní, ani na střední škole, ale studium na vysoké škole zadarmo za parazitování studentů na zbytku naší společnosti," řekl studentům prezident. Přestože prý očekával, že studenty touto provokativní větou rozzlobí a vyslouží si pískot, na akademické půdě sklidil potlesk.
Podle Klause je určitá elementární úroveň znalostí něco, co ekonomové označují za veřejný statek, na rozdíl například od rohlíků nebo minerálky, které jsou statky soukromými. "Logicky víme, že nám je nikdo nebude distribuovat zadarmo, za peníze daňových poplatníků, ale musíme si je sami kupovat," podotkl Klaus.
'Jde o osobní investici'
"Jsem jasně přesvědčen o tom, a ne jenom já, že základní a střední školství patří do kategorie veřejných statků, a pak je logické, že stát je ochoten je financovat," uvedl prezident. Dodal, že však není přesvědčen o tom, že vysoké školství je možné zařadit mezi veřejné statky. "Vysoká škola je něco, čím každý z vás výrazným zásadním způsobem zvyšujete... svůj lidský kapitál, svoji uplatnitelnost ve společnosti, uplatnitelnost ve svém osobním životě. To je vaše osobní investice do vás samotného, tak já myslím, že má být také financována vámi," řekl Klaus studentům.
ČTĚTE VÍCE O ŠKOLNÉM NA VŠ: |
Dodal, že míra samotného financování, pomoc státu v podobě stipendií nebo případné půjčky a jejich splatnost, je už na jinou úvahu. "To už je pragmatická otázka reálného světa, kterou považuji za férovou a vůbec ji neodmítám," vysvětlil prezident.
Školné by podle nynějšího návrhu mělo být maximálně 10 000 korun za semestr. Návrh počítá s tím, že vysokoškoláci začnou splácet školné hned po skončení studia bez ohledu na výši svých příjmů. Na splácení by měli absolventi maximálně 15 let, školné by mohli hradit i ze stavebního spoření. Kromě školného by si mohli vzít půjčku také na životní náklady při studiu. Půjčky by poskytovaly soukromé banky, stát by jim dotoval úrok.
Materiál bude vláda projednávat vláda nejspíš v prosinci spolu se zákonem o vysokých školách.
