Daňové změny v souvislosti se vznikem jednoho inkasního místa nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus.
Loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Celkem by to mělo být podle odhadů ministerstva financí přes osm miliard korun ročně. Senátní verzi již dříve podpořili zástupci některých loterijních firem. "Považujeme to za rozumný model, protože systém volného rozdělování peněz loterijními firmami nemůže v současných podmínkách ČR nikdy dobře fungovat," uvedl například mluvčí Unie herního průmyslu ČR Andrej Čírtek.
ČTĚTE TAKÉ: |
Obce mají dostávat čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených.
Zákonem to ale určeno není. Sněmovna v rámci státního rozpočtu na příští rok nicméně přidala 800 milionů korun na sport, 100 milionů korun na ochranu kulturních památek a dalších 100 milionů korun na zdravotní a sociální služby. Kritici to označili za směšnou částku vzhledem k tomu, že na sport prý z loterií jdou přes dvě miliardy korun ročně. Sportovci tak přijdou o 1,2 miliardy korun, uvedl poslanec a bývalý hokejista Jiří Šlégr (LEV 21).
ČSSD nehlasovala
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na to řekl, že peněz bude objektivně více a že budou vynaloženy efektivněji. Zdůraznil, že peníze z hazardu budou rozdělovat demokraticky zvolená zastupitelstva místo majitelů loterijních společností, kteří prý v padesátce případů podmiňovali donátorství ve prospěch sportovních klubů vrácením části peněz buď přímo, nebo prostřednictvím umístění reklamy či jinou formou.
ČSSD, která se nakonec hlasování záměrně nezúčastnila, bude usilovat podle jejího předsedy Bohuslava Sobotky o přijetí zákona o financování sportu. K debatě nad ním vyzvala koalici. Změnu způsobu zdanění hazardu Senát přijal kvůli tomu, že původní sněmovní podoba odvodů státu, obcím a na veřejně prospěšné účely nebyla vymahatelná.
Kalousek poznamenal, že sněmovní verze v podstatě dala loterijním společnostem pro příští rok daňové prázdniny, neboť mimo jiné nepočítala se zálohami na daň a rušila měsíční poplatek ve výši 20.000 korun ve prospěch obcí za každý herní přístroj, což obce nesly nelibě.
Platit se bude jen za funkční automaty
Přijatá verze proto počítá s tím, že obce by dostávaly za hrací automat poplatek 55 korun denně, tedy 20.075 korun ročně. Kritici zejména z Věcí veřejných namítali, že podle této konstrukce budou loterijní společnosti muset poplatek hradit jen za přístroj v provozu a vzhledem k nedostatečné kontrole státu tak prý obce budou tratit v porovnání s dosavadní stavem. "Návrh jednoznačně vytváří díru pro nevybírání peněz od hazardních společností," uvedl předseda poslanců VV Vít Bárta, který to chce probrat v koalici.
I kvůli tomuto ustanovení trvala poslancům dnešní debata o zdanění hazardu přes dvě hodiny. Řadu z nich Kalousek popudil svým prohlášením, že schválením původní sněmovní verze podlehli vábení Sirén, tedy loterijníků, když rozhodování o třetině odvodů chtěli nechat na nich. Loterijní firmy by si pak podle ministrova popisování výměnou nechaly od zákonodárců poradit, "co je to správné dobro v tom tvém volebním obvodě nebo vůči tomu či onomu tvému kamarádovi".
