Ve městech praskají potrubí. Lékaři varují, mráz je horší než horko

Rekord padl také například na pražské Ruzyni, kde bylo -19,2 stupně, řekl mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák. Rekordní hodnoty v noci naměřilo podle předběžných údajů 93 stanic z celkových 178, které ČHMÚ pravidelně sleduje.

Mrazy vydrží déle, než se čekalo, zřejmě ještě dva týdny, vyplývá z informací ČHMÚ. V dalších dnech by podle předpovědi mráz mohl ustoupit, nízké teploty se ale pravděpodobně znovu objeví na konci týdne s přílivem arktického vzduchu z východu. Ve druhé polovině tohoto týdne prý pravděpodobně teploty klesnout až ke čtyřicítce.

"Při projasnění, které nastane ve dnech 10. až 13. února, by mohly teploty vzduchu klesnout ještě níže než dnes. Období mrazů by mělo trvat orientačně do 20. února," uvedl mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák s tím, že ukončení této povětrnostní situace je zatím velice nejisté.

Teploty se v Česku v noci podle Dvořáka pohybovaly nejčastěji v rozmezí minus 16 až minus 23 stupňů. Největší mráz byl na stanici Kvilda-Perla, šumavský Březník vykázal -35 stupňů a na Jizerce bylo minus 33,7 stupně.

Podle serveru www.infomet.cz byly dále velmi nízké teploty mj. na stanicích Rokytská Slat, Jelení v okrese Karlovy Vary či Šindelová, tedy většinou v takzvaných mrazových kotlinách, které nezahrnují příliš rozsáhlé území.

Liberec je na ledě

V Libereckém kraji zamrzají i vodoměry. Opravářské čety Severočeských vodovodů a kanalizací (SČVK) musejí řešit jeden případ za druhým v teplotách i kolem minus 20 stupňů Celsia. Sdělila to mluvčí společnosti Iveta Kardianová.

Kvůli prasklé vodě se proměnila v kluziště oblast u bývalých pekáren nedaleko liberecké Tipsport arény. "Už o víkendu ve Volgogradské ulici praskl vodovod. Aby voda netekla na silnici a na tramvajové koleje, dělníci ji svedli do potoka, dnes však začala oprava potrubí, a tak se voda dostala na komunikaci," uvedla Kardianová. V oblasti podle ní zůstalo bez vody kolem 300 domácností.

Podobných havárií řeší podle Kardianové lidé ze SČVK denně desítky. "Země vlivem extrémně nízkých teplot promrzá do stále větší hloubky, a havárií tak bude zřejmě ještě přibývat, další se objeví, až začne země povolovat," poznamenala mluvčí.

Obdobné problémy hlásí i hasiči na Vysočině. V celém kraji se vrší případy zamrzlých vodovodních přípojek a vodoměrů u domů a ve sklepích. Někde už také prasklo potrubí. V Jihlavě musela vodárenská společnost o víkendu kvůli haváriím přivážet k některým domům vodu v cisternách. Vodohospodáři ale upozorňují, že ještě větší potíže mohou nastat při oteplení, až začne půda rozmrzat.

Řidiče trápí ledovka a ujetý sníh

V Karlových Varech ráno řidiči dvakrát bourali kvůli namrzlé vozovce, silnice jsou vymrzlé a většinou suché. V okolí vodních toků ale mohou snadno namrzat, ledovka trápí řidiče na Ústecku a Děčínsku.

Opatrnost řidičům doporučují silničáři i na Valašsku, silnice druhé a třetí třídy tam pokrývá zledovatělá vrstva sněhu do pěti centimetrů. S ujetým sněhem se motoristé setkají také v Hostýnských vrších na Kroměřížsku, podobné podmínky panují i v Krkonoších a Orlických horách, kde má ujetá vrstva až 15 centimetrů.

Motoristé by měli jet opatrně také v okolí Hlinska na Chrudimsku, Lanškrounu a Žamberku na Orlickoústecku a Svitav a Moravské Třebové na Svitavsku. Zmrazky zůstávají na menších cestách také v Železných horách.

Jak se chránit v extrémních mrazech? Lékaři doporučují, aby lidé  venku v extrémních mrazech pobývali co nejkratší dobu a na minimum omezili fyzickou námahu. Samozřejmostí je teple se obléci v několika vrstvách, nasadit si vhodnou pokrývku hlavy, chránit si obličej šálou či šátkem. Důležitou zásadou pro ochranu celého dýchacího ústrojí je dýchání nosem, aby se vzduch dostatečně ohřál a zvlhčil. Nedoporučuje se nadměrné požívání alkoholu. Alkohol totiž pouze přechodně vyvolává iluzi zahřátí, ale v konečném důsledku zhoršuje celkové tělesné ochlazení. Extrémní teploty obecně představují pro lidi s nemocným srdcem zvýšené riziko vzniku srdečních příhod nejrůznějších typů. „Chlad a mráz ohrožují tyto pacienty ještě více než extrémní teplo. I lidé, kteří mají skryté srdeční vady, mohou zaznamenat obtíže právě v těchto mrazivých dnech,“ upozorňuje vedoucí lékař Koronární jednotky Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce doc. Petr Ošťádal. Kardiaci pak mohou v extrémní zimě pociťovat například větší bolesti na hrudi, dušnost, zhoršení arytmie či jiné projevy srdeční choroby. v chladu hrozí větší riziko ucpání tepen. Dalším rizikovým faktorem pro kardiaky je chřipka. "Mohou na ni i umřít," dodává doc.Ošťádal.