Nejednoznačnou kauzu, která v krajním případě může ohrozit další budoucnost muzea, má nyní na stole antimonopolní úřad.
Nebýt norské injekce nikdy by se do skanzenu nepodařilo přestěhovat - a vlastně zachránit - třeba dobovou kovárnu z Horní Lidče, roubenku z Nového Hrozenkova či evangelický kostelík z Huslenek. Jenže když se na dotační program, známý jako norské fondy, zaměřili auditoři z Nejvyššího kontrolního úřadu, zjistili, že norské miliony se nerozdělovaly podle zákona.
Valašské muzeum v přírodě dělilo veřejné zakázky
"Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm opakovaně dělilo veřejné zakázky na stavební práce, když zakázku za 25 milionů korun rozdělilo na čtyři a zakázku v předpokládané hodnotě 47 milionů na pět samostatných veřejných zakázek, které zadalo jednodušším postupem," konstatovala národní kontrolní instituce v nedávno zveřejněné zprávě. "Rozdělením předmětu podlimitních veřejných zakázek se muzeum dopustilo porušení zákona o veřejných zakázkách."
Podle informací Lidovek.cz rozsekané zakázky získávaly firmy, s nimiž muzeum dlouhodobě spolupracuje. Často jde o malé firmy, které se na rekonstrukci historických budov specializují a které by podle všeho ve velkých tendrech neuspěly.
Kauzu prověřuje antimonopolní úřad
Kauzu už začal prověřovat Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Na jeho konečné slovo si však v muzeu budou muset počkat. "Dostali jsme zadávací dokumentaci ohledně všech zakázek," řekl serveru Lidovky.cz expert antimonopolního úřadu, který má případ na starosti. "Nicméně před tím musíme vyřešit ještě řadu jiných věcí, výsledek šetření budeme mít přibližně za dva měsíce," dodal.
Jak Lidovky.cz zjistily, muzeum staví svou obranu na tom, že jako muzejní instituce mohlo zadávat zakázka v jiném, shovívavějším režimu. Zjednodušeně řečeno, při vypisování tendrů dotýkajících se muzejních sbírek nelze používat pravidla jako při stavbě nových komerčních či státních budov.
Nejvyšší kontroloři nicméně upozorňují, že pravidla pro čerpání peněz z norských fondů jsou nekompromisní. "Výdaje vzniklé na základě smluv s dodavateli vybranými v rozporu se zákonem nelze podle pravidel považovat za oprávněné, a tedy ani požadovat jejich proplacení," stojí ve varování NKÚ. Navíc: valašskému skanzenu ublížilo, že ignorovalo upozornění ministerstva kultury, které vedení v minulosti nabádalo, aby zakázky nedělilo.
Co v Rožnově "postavili" z Norských grantů?Expozice: Valašská dědina Chalupa z Nového Hrozenkova č.p. 60 Patří do tzv. Hrozenkovské terasy. Představuje obydlí středního rolníka s doplňkovou domáckou výrobou (především výroba plátna a další). Originální objekt pochází z první poloviny 19. století. Evangelický toleranční kostel z Huslenek Jednolodní halová roubená konstrukce s valbovou střechou reprezentuje sakrální architekturu, jejíž realizace byla omezena řadou zákazů. Škola z Velkých Karlovic - Miloňova Zastupuje typ jednotřídní obecné školy s kabinetem z poslední třetiny 19. století. Interiérová expozice je zasazena do roku 1890 a dokládá podobu školní třídy a prostředků užívaných k výuce dětí. Expozice: Mlýnská dolina Kovárna z Horní Lidče Stavba je vědeckou kopií objektu, který dosud stojí u vedlejší komunikace v obci Horní Lideč u čp. 37. Expozice kovárny dokumentuje práci venkovského profesionálního kováře ve druhé polovině 19. století, který vyráběl zemědělské a pracovní nářadí (motyky, rýče, radlice k pluhům), podkovával koně a tažný dobytek a prováděl nejrůznější opravy. Obytný dům z Trojanovic Dům je rekonstrukcí originálního objektu, který ještě v 80. letech minulého století stával v obci Trojanovice. Jeho vnější podoba a konstrukční řešení plně odpovídá hamernickým domům z Ostravice a Čeladné. |
