Energetický podvýbor na návrh svého předsedy Jiřího Bise (ČSSD) navrhl poplatky zachovat v současné výši do roku 2016. Poté by se podle Bise měly skokově zvýšit poplatky za emise tuhých znečišťujících látek zhruba o třetinu, přičemž poplatky za vypouštění oxidu siřičitého a oxidů dusíku by se měly do roku 2020 snížit přibližně na polovinu.
PSALI JSME: |
Výnosy z poplatků by si měly rozdělit rovným dílem Státní fond životního prostředí a kraje, které by peníze musely použít na snižování emisí. Bis chce do zákona začlenit přechodný režim na léta 2016 až 2023 pro zavádění směrnice EU o průmyslových emisích.
Poplatky nemají vliv na omezení emisí
Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu, které usilovalo o zrušení poplatků, označil návrh za dobrý kompromis. Podotkl ve shodě s Bisem, že samotné poplatky nemají vliv na omezení emisí a že firmy jsou na základě jiných předpisů nuceny investovat do čistších technologií.
Náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč ale namítl, že Bisův návrh by znamenal výnosy maximálně 70 milionů korun ročně vzhledem k tomu, že se poplatky za 20 let nezvyšovaly. "Budeme se snažit přesvědčit senátory, že vládní verze je správná," uvedl. Podporu chce najít při středečním jednání senátního výboru pro životní prostředí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vládní návrh počítal s tím, že poplatky za znečištění by se měly mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly zvednout na dvojnásobek. Poslanci ale pasáž změnili tak, že od roku 2016 by firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, od roku 2022 ani za tuhé znečišťující látky.
Krok sněmovny, který podpořil například Svaz průmyslu, vzbudil nesouhlas ekologických organizací, ostravského zastupitelstva, vědecké rady ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) i komise Akademie věd pro životní prostředí, která poslanecké rozhodnutí označila za nepřijatelné a neodpovědné.
