Lidovky.cz

Wagnerová: Odposlechy Janouška jsou u soudu nepoužitelné

Česko

  9:53aktualizováno  30. března 18:45
ČESKÉ BUDĚJOVICE - I kdyby policie prokázala, že se bývalý primátor Prahy Pavel Bém a kmotr Roman Janoušek dopustili trestné činnosti, nemůže k jejich usvědčení před soudem použít odposlechy. Tvrdí to alespoň bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

Soudkyně Eliška Wagnerová. foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Podle Wagnerové totiž při policejním vyšetřování i soudním řízení nelze použít jako důkaz nahrávky telefonních hovorů, které z nejasných důvodů pořídila Bezpečnostní informační služba. K takovému závěru dospěl Ústavní soud už v roce 2008, když posuzoval podobnou kauzu, související s nahrávkami, pořízenými Vojenským obranným zpravodajstvím, tedy jakousi vojenskou BIS.

ČTĚTE TAKÉ:

„Já jsem přesvědčena o tom a je to můj názor, že nahrávky hovorů Pavla Béma a Romana Janouška,  které se dostaly záhadným způsobem na veřejnost, nemohou být využity před soudem jako důkazní materiál,“ řekla LN Wagnerová.

Odposlechy rozvědkám neschvaluje soud, nelze je tedy použít

Důvod je jednoduchý. Aby policie mohla někoho odposlouchávat, musí o povolení požádat soud a soudci zdůvodnit, z jakého konkrétního trestného činu podezírá člověka, kterému chce takzvaně napíchnout telefon. „Soudce pak zváží, nakolik je to podezření závažné a podle to odposlech povolí či nepovolí,“ uvedla Wagnerová. V takovém případě pak policisté mohou k usvědčení i odsouzení pachatele použít i tuto, zcela legálně pořízenou nahrávku.

Bezpečností informační služba i Vojenské informační zpravodajství však ze zákona neslouží k vyšetřování trestné činnosti. Rozvědky mají získávat operativní informace o vojenském ohrožení Česka, o zpravodajských službách cizích států nebo o činnostech namířených proti českým zájmům a státním tajemstvím. Pokud ke své práci využívají i odposlechy, děje se tak na základě zcela jiných mechanismů, které nepodléhají soudnímu povolení a mají také zcela jiný účel.

Janouškova Praha

Otevřít mapu v novém okně
Táhnutím myší se můžete po mapě pohybovat. Rozkliknutím ikonky se dozvíte bližší informace o místě.

Právě z toho důvodu je ale nelze využít jako důkaz spáchání konkrétního trestného činu. "Trestní stíhání nelze opírat o důkaz získaný odposlechem, u něhož orgány činné v trestním řízení nemohly ověřit a dokumentačně podložit, že byl proveden v souladu s trestním řádem," uvedla Wagnerová.

BIS může odposlechy využít k upozornění policie

Rozvědce ale podle ní nic nebrání v tom, aby třeba prostřednictvím premiéra, kterému předává informace, informovala policii o tom, že možná zachytila podezření z trestné činnosti. I v takovém případě však policisté nemohou jako důkaz použít nahrávku telefonu od BIS, ale musejí požádat soud o povolení k vlastnímu odposlechu. Tedy pokud chtějí odposlech využít jako důkaz.

V této souvislosti dokonce existuje nález Ústavního soudu z roku 2008, který odposlechy rozvědky z důkazního řízení vyloučil. Jednalo se o případ ředitelky Vojenské stavební a ubytovací správy v Českých Budějovicích Jany Horejší, podezřelé mimo jiné ze zločinného spolčení a pletich při veřejné soutěži. Žena argumentovala tím, že proti ní nemohou být jako hlavní důkaz použity odposlechy, pořízené Vojenským obranným zpravodajstvím kvůli úplně jiné věci. Ústavní soud dal stěžovatelce za pravdu a nařídil, aby policisté nahrávky zničili.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.