Základním požadavkem k tomu, aby komise opravdu s návrhy zákonů odrážejících přání organizátorů iniciativy přišla, je, že se sesbírá nejméně milion podpisů obyvatel s hlasovacím právem (vesměs musí být starší 18 let) z alespoň čtvrtiny států (nyní nejméně ze sedmi z 27 států EU).
PŘEČTĚTE SI: |
To je však jen jedna z řady podmínek. K těm dalším patří, že to, co lidé budou od komise požadovat, musí spadat do jejích kompetencí. Pokud by tomu tak nebylo, pak takovou iniciativu komise odmítne.
Narazili by tak zřejmě třeba ti, kteří v EU dlouhodobě volají po přesunutí štrasburského sídla Evropského parlamentu do Bruselu. Ti už v minulosti uspořádali petici, kterou podpořil milion podpisů, jenže o změně sídla parlamentu nemůže rozhodovat komise, ale členské státy.
Iniciativa nesmí jít proti hodnotám EU
Výkonný orgán EU rovněž odmítne vypracovat návrhy zákonů v případě, že iniciativa jde proti hodnotám EU nebo pokud půjde o nesmyslné či urážlivé záležitosti. Organizátoři budou muset také prokazovat, kdo jejich iniciativu financuje.
Podle týdeníku European Voice by v prvních měsících mohly přijít lidé či různá sdružení třeba s tím, aby se v Unii postupně odstoupilo od využívání jaderné energie. Jedna skupina zase zvažuje iniciativu požadující stanovení minimálního zajištěného příjmu pro občany EU, další to, aby se v EU přístup k vodě stal lidských právem.
PODÍVEJTE SE: |
Jenže i pokud by některé z takovýchto aktivit komise vyslyšela a nakonec přišla s návrhy konkrétních legislativních opatření v požadované věci, tak to ještě neznamená, že nakonec projdou složitým schvalováním v EU. O naprosté většině z nich by totiž spolurozhodovaly členské státy a také europoslanci. Pokud by se však z jakéhokoli důvodu nebyly obě instituce schopné či ochotné se dohodnout, pak by iniciativa šla pod stůl.
Vznik občanské iniciativy je zakotven v lisabonské smlouvě
Se vznikem občanské iniciativy počítá lisabonská smlouva o reformě EU, která platí už od roku 2009. Vyjednávání o konkrétní podobě iniciativy a podmínkách, za nichž bude moci být uplatňována, byla poměrně zdlouhavá a složitá. EU se na pravidlech dohodla v únoru 2011, země EU ale měly více než rok na to, aby se na novinku připravily.
