Ve své zprávě tajná služba zmiňuje konkrétně například Správu železniční dopravní cesty (SŽDC), která sice navenek vykazovala, že zadává zakázky transparentně, ve skutečnosti však zvýhodňovala předem vybrané subjekty.
BIS ve své zprávě jmenuje konkrétní firmy, u kterých byly státní zakázky ovlivněny - jsou jimi například České aerolinie, Česká pošta, České dráhy a ČD Cargo. Zde docházelo k ovlivňování průběhu veřejných zakázek, přípravy strategických rozhodnutí a personálních otázek. Také v těchto případech využívaly podnikatelské a lobbistické subjekty při prosazování vlastních cílů osoby mající úzkou vazbu na vedení těchto společností. "Některé prodeje majetku společností vzbuzovaly značné pochybnosti o jejich transparentnosti a výhodnosti pro stát. Management rovněž záměrně informoval kontrolní orgány společností neúplně nebo zkresleně," píše BIS.
Některé finanční instituce, například Česká exportní banka, pak podle ní postupovaly nestandardně a financovaly rizikové projekty.
.
Co se také píše ve zprávě BIS "Neprůhledně postupovala při vyhlašování některých veřejných zakázek například Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Vyhlášení zakázek působilo transparentně, avšak představitelé SŽDC zvýhodňovali předem vybrané soukromé subjekty před konkurencí tím, že s nimi individuálně předjednali podmínky zakázek nebo jim o nich sdělovali interní informace." "Nadále docházelo k dohodám uchazečů o společném postupu ve výběrových řízeních. BIS zaznamenala případy, kdy v průběhu elektronické aukce použila část uchazečů skrytý způsob dorozumívání, které mělo sloužit k rozpoznání jinak anonymních účastníků aukce. Smluvené společnosti si před aukcí přidělily jedinečné dvouciferné kódy, které pak uváděly v jimi nabízených cenách. Ani zavedení elektronických aukcí, které měly zamezit netransparentním postupům při zadávání veřejných zakázek, tedy nestačilo samo o sobě zabránit nejrůznějším pokusům o machinace uchazečů." -U zakázek zadávaných tzv. sektorovým zadavatelem byl používán postup umožňující obcházet zákon o veřejných zakázkách. Tento postup, spočívající v zadávání zakázek prostřednictvím dceřiné společnosti sektorového zadavatele, využíval zejména ČEZ a jeho dceřiná společnost ŠKODA PRAHA Invest. Při zadávání zakázek státního podniku Lesy ČR přetrvával tlak lobbistických a podnikatelských skupin. V případě zásadní zakázky Lesů ČR na provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ (stát stromy nechá pokácet a pak je hned prodá obchodníkovi) od roku 2012 se zástupci významných lesnických společností snažili ovlivnit nejen zadávací podmínky této zakázky, ale jednali též mezi sebou o společném postupu. - U veřejných zakázek na řešení ekologických závazků státu vzniklých před privatizací docházelo k pokusům o neopodstatněné navyšování garancí, či podvodům při jejich realizaci, jejichž konečným důsledkem bylo mj. prodlužování sanací. -. Obecné nastavení legislativy umožnilo např. Správě státních hmotných rezerv (SSHR) dlouhodobě postupovat při správě svěřeného státního majetku nestandardním a netransparentním způsobem. Ani provedená úprava interních předpisů nezaručovala řádnou správu státních hmotných rezerv, neboť i takto upravené interní předpisy nadále ponechávaly prostor pro zneužívání nouzových rezerv ve prospěch soukromých subjektů, resp. vybraných obchodních partnerů SSHR. - Zástupci hazardní lobby ovlivňovali legislativní proces, který upravoval a zpřísňoval podmínky pro podnikání v hazardu, a to přes instituce, kde se o podobě nové legislativy rozhodovalo. - Představitelé některých společností působících na českém energetickém trhu (např. ČEZ, Czech Coal) se snažili legislativu v oblasti energetiky ovlivňovat prostřednictvím kontaktů ve státní správě nebo cestou poradních orgánů a profesních organizací. |
