Lidovky.cz

Četníci zastřelili u Duchcova čtyři dělníky. Do vězení šel senátor KSČ

Právo

  7:30
Severní Čechy začala v roce 1931 svírat nezaměstnanost, bída a beznaděj. Vrchol hospodářské krize měl teprve přijít, přesto už v lednu shánělo v Duchcově práci 1500 lidí (12 procent všech obyvatel). Pro KSČ byla lidská mizérie požehnáním. Strana rozjela kampaň proti „vládě hladu“ Františka Udržala a podle instrukcí Kominterny organizovala stávky, demonstrace a hladové pochody.

T. G. Masaryk. foto: Lidovky.cz

Dne 4. února 1931 protestovalo na severu Čech 20 tisíc lidí. Jeden z průvodů, ve kterém šlo 150 až 500 (údaje se liší) nezaměstnaných vyrazil z Ledvic do Duchcova. V jeho čele šel komunistický senátor a předseda odborářského Průmyslového svazu horníků Petr Stránský, sám původem horník bez valného vzdělání...

Ve tři hodiny odpoledne dorazil průvod k železničnímu viaduktu u Duchcova, cestu jim však zahradilo 11 četníků v čele s vrchním strážmistrem Ferdinandem Emmerem. V obžalobě proti Stránskému stojí, že Emmer vyzval dav k rozchodu a dodal, „že do Duchcova nebude nikdo puštěn.“ Lidé ho však ignorovali, chytili se za ruce a „se schýlenými hlavami postupovali proti četníkům“. Stránský šel v čele a volal: „Jen  skrz! Nur durch!“ Když dorazil ke kordonu, popadl Emmerovu pušku a chtěl mu ji vyrvat. Pár dalších demonstrantů ho napodobilo. V tu chvíli třeskly tři výstřely a na zemi zůstali čtyři mrtví...

O incidentu u Duchcovského viaduktu komunisté tvrdili, že Masaryk nechal střílet do dělníků. Nenechal.

  • Proč? Přečtěte si Právo & Justice ve čtvrtečním vydání Lidových novin.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.