Sociálním demokratům vadí především způsob schvalování zákonů. Považují jej za protiústavní. Reformní normy vrátil poslancům Senát. Vládní koalice se obávala opozičních obstrukcí, které nedlouho předtím provázely projednávání některých zákonů, a přistoupila k několika opatřením. Koaliční poslanci prosadili sloučení rozpravy ke všem zákonům, rozhodli o víkendovém a nočním jednání Sněmovny a omezili délku poslaneckých vystoupení. Každý zákonodárce mohl vystoupit jen dvakrát na deset minut.
Celý reformní balíček poslanci schválili v neděli 6. listopadu 2011 krátce před půlnocí. Opozice tehdy vládu kritizovala za silové prosazení zákonů.
Sociální demokraté se chtějí bránit teroru většiny
Sociální demokraté hájili své právo na obstrukci jako součást parlamentní práce a osočovali vládu z totalitárních praktik. "Že poslanci zacpete hubu, to je návrat do komunistických dob," řekl tehdy poslanec Lubomír Zaorálek (ČSSD). "I většina má právo se bránit proti teroru menšiny," oponoval Marek Benda z ODS.
ČTĚTE TAKÉ: |
V ústavní stížnosti mluví sociální demokraté o extrémní svévoli vládní většiny, která se prý snažila potlačit demokratickou debatu v parlamentu. "K takovému způsobu projednávání návrhů zákonů dosud žádná vládní většina za posledních 20 let demokratického vývoje nepřistoupila," stojí v návrhu.
Podle ČSSD tak došlo k zásahu do volné soutěže politických stran, porušení zásady ochrany politické menšiny a porušení řady dalších práv.
Když ne zrušení, tak změny
Pokud by Ústavní soud nezrušil všech 14 zákonů kvůli proceduře jejich přijetí, požaduje ČSSD alespoň vyškrtnutí řady konkrétních paragrafů. Jde například o úpravu veřejné služby v zákonu o pomoci v hmotné nouzi a zákonu o zaměstnanosti. Zákony dávají Úřadu práce pravomoc vyřadit z evidence nezaměstnaných člověka, který odmítne vykonávat veřejnou službu. Dříve byla veřejná služba určená jen pro lidi v hmotné nouzi, jimž umožňovala navýšit si příspěvek na živobytí. Reforma poslala do veřejné služby i uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci. ČSSD v tom vidí rozpor se zákazem nucené práce, svobodou volby zaměstnání a právem na přiměřené hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti.
Po návrhu sociálních demokratů obdržel Ústavní soud ještě podněty od 41 poslanců KSČM, kteří žádali zrušit celý zákon o zdravotních službách, a skupiny senátorů, která napadla některé paragrafy téhož zákona. Ústavní soud jejich návrhy odmítl, ale komunisty i senátory přizval jako vedlejší účastníky prvního řízení, a bude se tak zabývat i jejich argumenty.
Sociálním demokratům vadí na zákonu o zdravotních službách především povinnost nové registrace poskytovatelů nestátních zdravotních služeb.
Norma je podle nich šikanózní, zpětně zasahuje do práv lékařů a odporuje principu právní jistoty. Senátoři vedení Alenou Dernerovou (Severočeši.cz) ostře kritizovali koncepci Národního zdravotnického informačního systému.
Obávají se úniku informací o pacientech. Zákon prý nevymezuje, kdo má k datům přístup. Dále kritizovali právní úpravu přestupků a návazných sankcí v poskytování zdravotních služeb.
