Jak zjistily Lidovky.cz, jeden z nevydařených projektů Fischerova kabinetu budou vyšetřovatelům vysvětlovat spolupracovníci a vysoce postavení úředníci jeho aparátu.
"Mohu vám potvrdit, že výslechy probíhají. Dneska byly a zítra budou taky," řekl v úterý serveru Lidovky.cz David Hluštík, mediální poradce Martina Bartáka, jehož do Fischerovy vlády nominovala ODS.
Barták, který je jednou z hlavních postav celého případu, podle něj zatím - oficiálně - předvolán nebyl. Přiznal však, že i s jeho výslechem se brzy počítá. "Policie to má naplánované, takže na pana Bartáka se taky dostane," řekl Hluštík.
K TÉMATU: |
Už před tři čtvrtě rokem proběhlo první kolo výslechů, kdy policie zpovídala například současného generálního sekretáře ministerstva obrany Jana Vylitu. V těchto dnech si předvolala další zhruba desítku osob. Zda brzy dojde řada - vedle Bartáka - i na další členy Fischerovy vlády, která velkolepý projekt odsouhlasila, není jisté. "O žádném výslechu zatím nevím," řekl někdejší ministr vnitra Martin Pecina a téměř stejným slovy reagovala i exministryně Dana Jurásková, která projekt předraženého nemocničního hotelu podporovala.
Barták a zakázky
Celkem 107 transportérů Pandur za 14,4 miliardy korun nakoupilo v roce 2009 ministerstvo obrany od rakouské firmy Steyr. Smlouvu podepsal Martin Barták, který byl tehdy náměstek ministryně Vlasty Parkanové (KDU-ČSL). Ukázalo se však, že obrněné transportéry Česko vyšly čtyřikrát dráž než Portugalsko, přestože se výbavou výrazně nelišily. VÍCE ZDE
Smlouvu na dodávku 90 lehkých obrněných vozů Iveco i s logistikou a municí za více než 3,6 miliardy korun uzavřelo ministerstvo obrany pod vedením Martina Bartáka v prosinci 2009. Ministerstvo naplánovalo společnou zakázku se Slovenskem, aby obešlo zákon o povinném výběrovém řízení. Slovenská strana ale žádné obrněnce nekoupila, proto se hovořilo o možném porušení zákona. Šetření ale Bartákovo pochybení nepotvrdilo. VÍCE ZDE
Společnost Tatra získala zakázku bez výběrového řízení - s odůvodněním, že je potřeba podpořit český průmysl. Kontrakt provázela podezření z nestandardních postupů některých aktérů. Bývalý velvyslanec Spojených států v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss později prohlásil, že po něm chtěl tehdejší náměstek ministryně obrany Barták miliony dolarů za to, že už Tatra nebude mít problémy s armádní zakázkou. Nyní kvůli tomu Barták čelí trestnímu stíhání. VÍCE ZDE |
Koho z Fischerova kabinetu čeká výslech, vyšetřovatelé sdělit nechtějí. "Trestní řízení probíhá, ale nemůžeme komentovat jednotlivé úkony," uvedla na dotaz mluvčí policejního prezidia Zuzana Součková.
Skok na více než šest miliard
Ztroskotaným projektem na rozšíření areálu Ústřední vojenské nemocnice se policie zabývá kvůli trestnímu oznámení, které koncem loňského října podal Nejvyšší kontrolní úřad. Přestože stavba nikdy nezačala, přišla státní kasa o 187 milionů korun kvůli odstoupení od smlouvy a výdajům za poradce.
Bartákův nástupce v křesle ministra obrany Alexandr Vondra (ODS) projekt zastavil, protože cena postupem času dramaticky převýšila původní plány. Prvotní projekt PPP - zakázka, již platí soukromé firmy a stát ji pak desítky let splácí - zněl skromně: dostavět ubytovnu pro zaměstnance a parkoviště. Počítalo se s částkou zhruba 440 milionů korun. Později se však plán rozšířil ještě o hotel a bazén a cena stoupla o dalších více než 300 milionů. Areál měla dostavět soukromá firma, které by stát výdaje postupně splácel - ve výsledku by za nové budovy zaplatit asi 1,3 miliardy korun.
Jenže vylepšený návrh, který vládě Jana Fischera v roce 2010 předložil Barták, už kalkuloval s cenou mnohonásobně vyšší - během 25 let měl stát firmě uhradit celkem 6,4 miliardy korun. Nechybělo mnoho a projekt dostal stopku včas. Úřednický kabinet Jana Fischera hodlal smlouvu nepodepsat, jenže čtyři dny před sněmovními volbami ministerstvo obrany vedené tehdy už ministrem Bartákem otočilo a již stopnuté investici celkem za 6,4 miliardy korun dalo zelenou. Proč? To dosud členové tehdejší vlády nevysvětlili.
Barták vs. Vondra
S nástupem nové vlády Petra Nečase však přišel další obrat. Ministr obrany Vondra zakázku zrušil a stát musel zaplatit 130 milionů korun za vynaložené náklady firmě, která měla ve vojenské nemocnici stavět. K tomu je třeba přičíst ještě asi 57 milionů, které stát zaplatil poradenským firmám.
Ústřední vojenská nemocnice Praha
Barták však tvrdí, že stát oněch 130 milionů hradit nemusel, protože odstoupit od smlouvy neměl být problém. Podle něj totiž byla původní dohoda taková, že pokud se projekt nakonec neuskuteční, každá strana si ponese náklady sama. Teprve dodatek ke smlouvě, který podepsala už Nečasova vláda, udělil státu povinnost částku zaplatit.
Ministerstvo obrany se však hájí tím, že dodatek podepsat muselo. Respektive pokud by tak neučinilo, hrozila by arbitráž, která by stát mohla vyjít ještě dráž. Šetření Nejvyššího kontrolního úřadu ale má k tomuto vysvětlení výhrady. „Věrohodným způsobem neprokázali, proč nevyužili smluvní možnost odstoupit od smlouvy,“ uvedli už dříve kontroloři.
