Premiér Petr Nečas odmítl výtky, že by propásl možnost ovlivnit rozsah amnestie. Podpis předsedy vlády je totiž podle něj pouze formální záležitost. "Amnestie je výsostným právem prezidenta a individuálním aktem milosrdenství hlavy státu," připomněl Nečas.
"To, že amnestie jako akt milosrdenství způsobila spíš napětí a kontroverze ve společnosti, je věc k zamyšlení," řekl Nečas po zasedání vlády. Připustil také, že sporné rozhodnutí a jeho odezva by mohla nastartovat diskuzi o reformě vězeňství. "Trápí mě," přiznal však premiér. Podle něj však nemůže být akt milosrdentsví předmětem nějakého politického vyjednávání.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kompenzaci poškozených, kterých se amnestie dotkne, však vláda zatím nepodpořila. "Úplně ze stolu jsme to nesmetli, nyní ale nelze vyčíslit, kolika lidí by se týkala," řekl Nečas. Vláda také pověřila šéfa kabinetu, aby s prezidentem probral jeho účast ve Sněmovně příští týden, kdy budou amnestii řešit poslanci.
Stopka až pro 150 kauz
Podle státních zástupců zastaví Klausova milost 100 až 150 kauz. Osmnáct z nich spadá pod Vrchní státní zastupitelství. "V těchto 18 velkých kauzách je ve hře škoda od 300 milionů do 1,75 miliardy korun na jednotlivou kauzu," zdůraznil nejvyšší žalobce Pavel Zeman.
Prezidenstká amnestie: klíčové momentyPrvní výtky k podobě amnestie se objevily prakticky záhy po jejím vyhlášení. Ukázalo se totiž, že kvůli prezidenstkému zásahu se trestu vyhnou i tuneláři a manažeři, kteří mají na svém kontě miliardovou škodu. Amnestii kritizovali i čeští byznysmeni v anketě serveru Lidovky.cz. Kromě byznysmenů se na prezidenta snesla kritika i ze strany odborné veřejnosti.
Prezident Václav Klaus po vyhlášení amnestie pět dní mlčel. Obhajoby se za něj chopil ředitel politického odboru Hradu Ladislav Jakl
Vše o amnestii čtěte ZDE. |
Hrad hají Klause
ČTK |
