Lidovky.cz

Poražení přímé volby: šéf ČSSD Sobotka, sociální sítě i Praha

Česko

  20:10
PRAHA - Volební porážku Karla Schwarzenberga silně pocítí sociální demokracie. Zemanův vliv na ČSSD byl silný již v minulosti a s jeho usednutím do funkce pravděpodobně ještě vzroste. Sestavili jsme pro vás komentovaný přehled všech hlavních poražených první přímé prezidentské volby.

Sobotka se raduje po druhém kole senátních voleb. foto:  František Vlček, Lidové noviny

1. Karel Schwarzenberg

DRUHÝ NA PÁSCE

Karel Schwarzenberg

Schwarzenbergova prohra je relativní. Na jeho postup do druhého kola by si před volbami vsadil málokdo. Schwarzenberg však vygradoval kampaň a první kolo by se spíše než Zemanovo vítězství dalo interpretovat jako remíza.

Poté však přišel nešťastný výrok o válečném soudu pro exprezidenta Beneše a od té doby držel agendu kampaně pevně v rukou Zemanův tým. Schwarzenberg v debatách působil nepřipraveně (neporadil si například ani s chronologií polistopadových vlád) a nedokázal Zemana zatlačit do defenzivy (více čtěte ZDE).

Zisk 45% hlasů pro jednu z hlavních tváří Nečasovy vlády lze však interpretovat i jako úspěch. Stín své strany a označení "Kalouskův štít" se Schwarzenbergovi podařilo překročit. Po volbách má v rukou poměrně velký voličský potenciál. Kalousek už ho navíc poslal do boje o premiérské křeslo.

2. Sobotkovo křídlo v ČSSD

Lubomír Zaorálek, Jiří Dienstbier, Bohuslav Sobotka, Jeroným Tejc a Jan Hamáček na tiskové konferenci.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na schůzi Poslanecké sněmovny

Pro současné vedení sociální demokracie je Zemanovo vítězství tvrdou ranou. Pomsty bývalého předsedy se může obávat nejen předseda Bohuslav Sobotka, ale i místopředseda Lubomír Zaorálek nebo Zemanův nejhlasitější oponent v předvolebním boji Jiří Dientsbier. Sobotka se Zaorálkem figurují na údajném "Zemanově seznamu pomsty", kde jsou uvedeni členové ČSSD, kteří pro něj při volbě prezidenta před deseti lety nezvedli ruku.

Vliv bývalého předsedy Zemana na stranu, kterou v devadesátých letech vytáhl z politického dna až k vítězství ve volbách v roce 1998, je stále značný. Jakoby Zeman ČSSD nikdy neopustil. Frakce jeho příznivců stranu štěpí prakticky vždy, když se Zeman objeví na scéně.

Naposledy se rozpolcenost sociálních demokratů ukázala při nominaci Jiřího Dienstbiera, kterého řada členů strany odmítla podpořit a vyslovila se právě pro Zemana. Poraženým voleb je tak především Bohuslav Sobotka, jehož hlavní rival ve straně, první místopředseda Michal Hašek, získal Zemanovým zvolením na Hradě významného spojence. Zeman navíc už dostal pozvánku na březnový sjezd ČSSD a lze očekávat, že právě tam by mohl zahájit "likvidaci nežádoucích".

Sobotku patrně nezachrání ani nesmělé vyzvání straníků po 1. kole, aby podpořili Zemana, ani podaná ruka směrem k novému prezidentovi krátce po 2. kole, kdy ho vyzval ke stmelení levice.

3. Zcela marná ODS

Pro Nečase je umístění Přemysla Sobotky v prezidentských volbách porážkou.
Přemysl Sobotka na kongresu ODS v Brně.

Nejsilnější koaliční strana zažila v prezidentské volbě nevídaný propadák. Svého kandidáta, Přemysla Sobotku, odsoudily k porážce nejen nepopulární vládní reformy, ale také neexistující volební kampaň. Přemysl Sobotka je přitom jedním z politiků, který ve své dlouholeté kariéře není spojován s žádnou výraznou kauzou. Přesto se ani špičky občanských demokratů ke svému kandidátovi nehlásily (více čtěte ZDE).

Premiér Nečas Sobotkovo volební fiasko interpretoval jako zásluhu médií. Ta podle něj prezentovala jako jediného pravicového kandidáta Karla Schwarzenberga. Sobotka však doplatil hlavně na nezájem z řad svých spolustraníků. Občanští demokraté boj o prezidentské křeslo vzdali.

4. Virtuální prostor

Facebookový profil Zdeňka Štengla

Twitter Přemysla Sobotky

Vliv sociálních sítí a internetu roste, není však stále klíčovou silou ve volebním boji. Jasně to ukázala právě premiérová přímá volba. Virální prostor byl de facto zcela v rukou Karla Schwarzenberga a jeho volebního týmu, přesto to na vítězství nestačilo.

Již před prvním kolem neměl Schwarzenberg na internetu konkurenci a Zemanův tým se snažil svůj nedostatek v segmentu sociálních sítí dohnat až před druhým kolem. Na to už však bylo podle politologů pozdě (více čtěte ZDE). Zeman tak dokázal, že zvítězit lze i bez kvalitní kampaně na sociálních sítích.

5. Praha a "Schwarzenbergova" velká města

Pohled na panorama Prahy z Hradčan
Plzeň, panorama

Velká města kandidát TOP09 ovládl již v prvním kole. Mezi "Schwarzenbergovy bašty" v kole druhém patřila hlavně Praha, kde získal 66% hlasů a Liberec s 57,5% hlasů.

Schwarzenberg ale vysokou převahu, kterou ve městech v prvním kole měl, nezužitkoval. Znatelně Zemana porazil jen v Praze a několika velkých městech a jejich nejbližším okolí (Brno, Plzeň, Liberec a Jablonec, Hradec Králové, České Budějovice).

Z venkovských oblastí, které jinak většinově volily Miloše Zemana, se vymyká Náchodsko kde zvítězil Karel Schwarzenberg. Naopak v Pardubicích nebo Olomouci trochu překvapivě vyhrál Miloš Zeman, byť nijak přesvědčivě. Hlavním poraženým mezi městy je "Schwarzenbergova Praha".

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.