Výběr informací o krocích prezidenta Václava Klause, které jsou zmiňovány v návrhu ústavní žaloby za velezradu:
Amnestie
Prezident Klaus podle návrhu ústavní žaloby tím, že udělil amnestii, kterou mimo jiné zastavil některá pravomocně neskončená trestní stíhání, výrazně zasáhl do fungování trestní justice, významně ji demotivoval v další práci a nezávislé činnosti a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení a prezidenta republiky.
Doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny
Prezident Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy, ačkoli jej schválily obě komory Parlamentu třípětinovou většinou (Senát v dubnu 2012, Sněmovna v červnu 2012).
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle návrhu žaloby byl prezident poté, co jeho nečinnost byla zjevná, výslovně vyzván k ratifikaci doplňku usnesením Senátu z 6. prosince 2012. Klaus poté na setkání týdeníku Euro s manažery prohlásil, že doplněk lisabonské smlouvy neratifikuje. Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila.
Jmenování soudců Ústavního soudu
Prezident Klaus od 20. března 2012 nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu, byť se uvolnila celkem tři místa (20. března 2012, 6. června 2012 a 28. ledna 2013).
Rovněž nevybral místopředsedu Ústavního soudu. Podle návrhu žaloby prezident nevyvinul ani žádnou odpovídající činnost směřující k obsazení uvolněných míst s výjimkou podání Senátu dvou návrhů na jmenování, se kterými Senát nevyslovil souhlas.
Nejmenování Petra Langera soudcem
Prezident Klaus po celé své druhé funkční období nerozhodl o návrhu na jmenování Petra Langera soudcem, i když mu Městský soud v Praze svým rozsudkem z 15. června 2007 uložil tak učinit ve lhůtě šesti měsíců (rozsudek byl po zamítnuté kasační stížnosti prezidenta republiky shledán zákonným a správným rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 21. května 2008).
Prezident tím podle návrhu žaloby hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, hrubě zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní mocí a povýšil zvůli a svévoli nad právo.
Ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě
Podle návrhu žaloby prezident po značnou část trvání svého funkčního období (od 7. března 2008 do 5. března 2012) otálel s podpisem ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládajícího systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995, s nímž vyslovily souhlas obě komory Parlamentu (Sněmovna v květnu 2003, Senát v září 2003). Ratifikaci prezident dokončil až po výzvě Senátu z února 2012.
