Důvěra lidí v odcházejícího prezidenta během let kolísala. V období jeho premiérské funkce přesáhla příčku 70 procent, jindy naopak poklesla k 20 %. Důvodem byl podpis opoziční smlouvy, období takzvaného sarajevského atentátu i nedávná amnestie. Ukazuje to průzkum agentury STEM.
Klaus jako premiér
Klaus se stal premiérem poprvé v roce 1992. Už o dva roky později mu důvěřovalo zhruba 70 procent lidí. V dalších letech ale jeho důvěryhodnost klesala. Mohla za to například probíhající privatizace. Před volbami v roce 1996 mu důvěřovala zhruba polovina lidí. A další vývoj byl ve znamení ještě většího pádu.
Přispěla k němu méně stabilní koalice, ale i fakt, že se české ekonomice příliš nedařilo. Přiostřující se situace uvnitř ODS pak vyvrcholila na konci roku 1997, kdy došlo k takzvanému sarajevskému atentátu. Ten vedl ke Klausově demisi.
Graf vývoje důvěry ve Václava Klause
Klaus jako předseda Sněmovny
Po volbách, v červenci 1998 pak předsedové dvou nejsilnějších českých stran Václav Klaus a Miloš Zeman podepsali takzvanou opoziční smlouvu. A Václav Klaus se stal předsedou Poslanecké sněmovny. Byl jím až do roku 2002.
Na začátku mu důvěřovalo zhruba 38 procent lidí, během dalších let ale důvěra v něj poklesla až ke zhruba 20 procentům. Dna dosáhla křivka důvěry v roce 1999, kdy byli lidé tak nespokojeni s politickou situací, že vznikla akce „Děkujeme, odejděte“.
Graf vývoje důvěry ve Václava Klause
Průzkum STEM:Seriál rekapitulující působení Václava Klause na české politické scéně vychází z řady průzkumů Trendy, v níž se STEM ptá občanů na aktuální i postojové otázky již od května 1993. Průzkumy jsou realizovány metodou osobních rozhovorů na souborech většinou 1000-1600 osob reprezentujících dospělou populaci České republiky. |
Klaus jako prezident
Od roku 2003 se pak píše Klausovo desetiletí na Hradě. Na ten Klaus vstoupil s důvěrou téměř 60 procent lidí a během prvních dvou let opět překonal laťku 70 procent. Druhé funkční období už ale tak jednoznačné nebylo a důvěra v Klause začala kolísat. Největší propad pak způsobila lednová amnestie. Funkci hlavy státu tak Klaus opouští s důvěrou menší než třicet procent. Výrazný propad přitom nastal i u stoupenců ODS.
Graf vývoje důvěry v prezidenta Václava Klause
Prezidenstká amnestie: klíčové momentyPrvní výtky k podobě amnestie se objevily prakticky záhy po jejím vyhlášení. Ukázalo se totiž, že kvůli prezidentskému zásahu se trestu vyhnou i tuneláři a manažeři, kteří mají na svém kontě miliardovou škodu. Amnestii kritizovali i čeští byznysmeni v anketě serveru Lidovky.cz. Kromě byznysmenů se na prezidenta snesla kritika i ze strany odborné veřejnosti.
Prezident Václav Klaus po vyhlášení amnestie pět dní mlčel. Obhajoby se za něj chopil ředitel politického odboru Hradu Ladislav Jakl
Vše o amnestii čtěte ZDE. |
