Anatomie losovaček: s policií v patách režírovali podvody za miliony

Server Lidovky.cz shromáždil dosud nepublikované detaily z policejních dokumentů, které dokonale ilustrují zločinnou symbiózu administrátorů tendrů a stavebních firem v Česku. Ne náhodou ve spise figurují jména známá z kauzy Davida Ratha. Třeba Ivany Salačové, která v kauze exhejtmana usiluje o postavení spolupracující obviněné. „Soustavně zvýhodňovali zájemce o zakázky, předávali jim neveřejné informace a prováděli podvodná losování,“ stojí v policejním protokolu.

Tlačítko „Vyčistit losování“

První losovací zařízení si spolek obstaral v březnu 2011. Přístroj na první pohled vypadal solidně. Měl však zadní vrátka. Administrátoři zakázek před samotným losováním do počítače vložili datový soubor s názvem uconfig.ini, jenž umožnil vylosovat předem určené zájemce.

Administrátorka Michaela Kristová vždy před zájemci o zakázky předvedla test, kdy počítač opravdu firmy vybral náhodně. Poté ovšem podle policejní verze příběhu zmáčkla tlačítko s nápisem „Vyčistit losování“, čímž přepnula přístroj do zmanipulovaného módu. To už počítač vybral předem označené společnosti. Uconfig.ini měl i pojistku. Po skončení losování veškerá související data automaticky a nenávratně smazal.

Vyšetřovací tým má v rukou hned čtyři jejich speciálně upravené počítače. A také desítky hodin odposlechů. Obviněných je zatím patnáct.

První cinknuté losování, které policisté zdokumentovali, se týkalo rozšíření koryta Vltavy za 40 milionů korun. Přesně podle dohodnutého plánu vyhrála lukrativní zakázku společnost Pohl cz, jejíž jméno figuruje i v kauze Davida Ratha. Majitel firmy Petr Pohl přinesl administrátorům seznam se 16 zájemci o zakázku. U pěti z nich udělal malou tečku. Byly to firmy, s nimiž se dohodl, že mu udělají takzvané křoví – ve druhém kole nabídnou vyšší cenu než on. „Šlo o skrytou součinnost zdánlivě si konkurujících zájemců o veřejné zakázky,“ napsali do protokolu policejní vyšetřovatelé. (Reakci firmy Petra Pohla naleznete ZDE.)

Druhá losovačka však skončila – pro spiklence – fiaskem. Hrálo se o rekonstrukci Středočeského divadla v Kladně za 135 milionů korun. Michaela Kristová tak jako vždy před zájemci provedla testovací losování. Jenže se ozval zástupce firmy Hochtief. A to dost důrazně. Podal námitku a Kristová musela uznat jako konečný los už onen první test. V užším výběru se tak ocitla jiná pětice firem, než si spiklenci dohodli.

Přítel kmotra to zařídí

Velkoryse namazaný stroj ovšem nebyl k zastavení. V červenci 2011 hledal Jihočeský kraj firmu, která opraví silnice druhé a třetí třídy. Ve dvou etapách, celkově za téměř 600 milionů. Losovat se mělo také dvakrát, dva dny po sobě. Výběrové řízení tentokrát organizoval přímo Tomáš Kraus ze společnosti Tercier. To on byl podle detektivů pojítkem všech zainteresovaných. (Jeho vyjádření naleznete ZDE.)

„Kraus vytvořil propracovaný systém předávání požadavků na výsledek losování. S využitím odposlechů jsme zjistili, že se Kraus s vysokou četností scházel se stavaři Jaroslavem Švecem a Ivanou Salačovou, kteří s ním jednali jako zástupci jakýchsi příležitostných či relativně stálých neformálních kartelů stavebních firem,“ stojí v obvinění.

Jenže hned po skončení prvního kola policisté administrátorům počítač zabavili. Skupinu to příliš nevyděsilo. Kraus okamžitě informoval o zákroku Jaroslava Švece s tím, že mají jedno losovací zařízení v záloze. A ten zase hned volal Ondřeje Vithu. I u tohoto jména se sluší zastavit. Jihočeský stavař má podle deníku Insider blízko k tamnímu kmotrovi ODS Pavlu Dlouhému i k ministrům Martinu Kubovi (ODS) či Miroslavu Kalouskovi (TOP 09). „Dohodli se, že Vitha zařídí, aby úředníci a politici Jihočeského kraje nezrušili losování naplánované na příští den,“ poznamenali si kriminalisté. Jak se dohodli, tak se stalo.

Salačová od Ratha v akci

Rekonstrukce kulturního domu v Cítově byla proti tomu jednohubkou. Původní odhad počítal s hodnotou zakázky ve výši 11 milionů korun. To by se však o ni nesměla zajímat Ivana Salačová.

Kulturní dům v obci Cítov u Mělníka, který opravovala stavební firma Ivany Salačové.

V létě 2011 si však nepřipouštěla, že by mohla skončit ve vězení, a tak oslovila Krause z Tercieru a doporučila mu, aby se ucházel o administraci tendru v Cítově. „Zorganizovala za tím účelem osobní jednání se starostkou, jehož se Salačová zúčastnila spolu s Krausem a kde Kraus předložil svou nabídku, která byla následně vybrána jako nejvýhodnější.“

Salačová pak ještě přinutila Krause, aby zkrátil termín pro podání nabídek, a to o více než měsíc. A tentokrát to byla ona, kdo Krausovi diktoval, které firmy vylosovat do užšího kola. Vedle její společnosti Fisa na soupisce figurovaly i Konstruktiva Branko a Pohl cz. Ano, všechny tyto firmy se později zapletly do kauzy exhejtmana Ratha.

V Cítově nejnižší cenu předložila ‚kupodivu‘ Fisa Salačové. „A to s neodůvodněně vysokou cenou díla 14,6 milionu korun,“ stojí v policejních protokolech. Nebyla to však konečná cena. Ve smlouvě o dílo, kterou Salačová s obcí podepsala, se objevuje konečná cifra 17,5 milionu. „Obci Cítov vznikla škoda 5,9 milionu korun,“ spočítali vyšetřovatelé. 

Starostka Cítova si ovšem dodnes nepřipouští, že by oprava mohla být levnější. Anebo že by se podílela na podvodu. „Je to záležitost dva roky stará. K nám chodí spousta lidí, kteří nám nabízejí výběrové řízení. Takže podezřelý, nepodezřelý – to bychom byli podezřelí všichni se vším,“ reagovala starostka Marie Kulhánková Havelková.

Faktem je, že policie ji doposud z ničeho neobvinila. Ostatně, v seznamu obviněných jsou pouze podnikatelé. Politici chybí.

Salačová se s Krausem sešla ještě minimálně nad zakázkou v obci Jimlín. Vše šlo podle zaběhnutého scénáře. Ona vytipovala zakázku, on ji administroval, ona vybrala firmy, které postoupí do užšího výběru, on je nechal vylosovat. Na poslední chvíli však Salačová žádala změnu v seznamu vyvolených. Místo zájemce číslo 4 měl počítač určit firmu s pořadovým číslem 9. Kraus, který jindy vše řešil osobně, musel komplikaci dojednat telefonicky. „Skutečný obsah sdělení zastíral komunikací o drahokamech,“ poznamenali si nad odposlechy detektivové. (Jak na obvinění reagoval Salačová, si můžete přečíst ZDE.)

Potřetí? Nevadí, jede se dál

Kraus a spol. se však nadále cítili neohrozitelní. Když zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou hledala dodavatele zakázky za 34 milionů korun, policisté je zaskočili ještě před losováním. Před domem, v němž se mělo další předem domluvené divadýlko odehrát, jim počítač nekompromisně zabavili. O třináct dní později se ovšem znovu losovalo. A znovu s cinknutým programem. Kriminalisté si pro počítač přišli přímo do salonku, v němž se užuž začínalo losovat.

Teprve poté spolek uznal, že po zadržení třetího počítače už losovat nelze, a zoologická zahrada si nechala předložit cenu od všech firem. Bez zužovacího losování.

Jako by však byli nepoučitelní. O pár týdnů později si skupina obstarala v pořadí už čtvrtý počítač se speciálně upraveným programem. Tentokrát pro losování zakázky v Kuksu. Jakmile se to policisté dozvěděli, počítač znovu zajistili.

Vyšetřovací tým tak má v rukou hned čtyři přístroje v různých fázích procesu. A také desítky hodin odposlechů. Ale nejen to. Hned druhý den po zatčení, konkrétně 4. prosince 2012, poskytl vyšetřovatelům obsáhlou výpověď i Jiří Pilský, organizátor známé karlovarské losovačky.  Mimo jiné kriminalistům prozradil, že „90 procent všech zužovacích řízení v Česku bylo připraveno tak, aby vyhrála předem vybraná společnost“. (O jeho výpovědi čtěte více ZDE). 

Pilský si svým podrobným popisem manipulací řekl o postavení takzvaného spolupracujícího obviněného, což mu u soudu dává šanci na nižší trest.