Podle zveřejněného dokumentu byla Praha také připravena umožnit americkým podnikatelům návštěvu ČSSR a zajistit jim kontakty s československými firmami. Hovořilo se hlavně rusky a americká strana měla zájem o kulturní výměnu.
Další dokument je záznamem jedné ze schůzek českých a amerických zástupců v Černínském paláci. Konala se v říjnu 1973 a jednalo se na ní o detailech dohody o doložce nejvyšších výhod (MFN). Šéf československé delegace je označen příjmením Žantovský. Navrhl detailní dohodu o platbě paušální částky v 15 letech s tím, že po obdržení statusu MFN začnou Češi paušál splácet ročně v hodnotě rovnající se čtyřem až pěti procentům objemu ročního exportu do USA.
Tato doložka měla mít urychlující vliv na zvýšení objemu obchodu mezi USA a ČSSR. Žantovský řekl, že by měla umožnit splacení paušálu v deseti letech.
ČTĚTE TAKÉ |
Navrhl také, aby měli Češi právo přehodnotit dohodu před uhrazením druhé platby z paušálu. Kdyby v té době ČSSR ještě neměla status MFN, měla by právo další splátku pozastavit, dokud by doložku nezískala.
Jednalo se dále také o navrácení českého zlata. Žantovský navrhl, aby dohoda o MFN vešla v platnost, až ČSSR zlato dostane. S tím počítal jeden z článků dohody z roku 1964 a Žantovský požadoval jeho zahrnutí do právě vyjednávané dohody.
Šéf americké delegace k tomu řekl, že navrácení českého zlata není v kompetenci jenom americké vlády, ale že se domnívá, že Francie ani Británie proti navrácení nejsou. Zpochybnil ale požadavek začlenění tohoto tématu do právě vyjednávané dohody.
Jednalo se také o majetkovém dluhu. Žantovský řekl, že je republika ochotná zaplatit samotnou částku, ale nikoli úroky. Šlo o částku 4,9 milionu dolarů a Žantovský řekl, že ji ČSSR uhradí v korunách, což protistrana označila za neseriózní přístup.
