"Nikdo z členů rady nerozhoduje, pokud je mi známo, na žádnou objednávku politických stran," prohlásila Šustrová. Udivilo ji prý, kolik rozruchu odvolání ředitele vyvolalo. "Slyšeli jsme občas tak silná slova, jako že s tím stojí a padá demokracie v této zemi. To by podle mého názoru bylo s demokracií v této zemi dost smutné," dodala. Podle Lukáše Jelínka předložila Foglová nejlepší koncepci. Rada se za minulého vedení scházela jen jednou do roka, což by se nyní mělo změnit.
K TÉMATU: |
Na tiskové konferenci panovala napjatá atmosféra, vystoupení radních někteří přítomní přerušovali pokřikem či smíchem. Na členy rady apeloval například herec Ondřej Vetchý. "Pojďme se teď všichni domluvit, že Normalizace bude i nadále nazývána a brána tak, jako doteď," apeloval na radu herec. "Když vyhlásíme boj s korupcí, musíme se zbavit všech lidí spjatých s minulým režimem v politických a dalších funkcích," nabádal Vetchý. "Důsledky normalizace máme stále kolem sebe," dodal na závěr.
Levicový puč v ÚSTR
Podle bývalé šéfky rady a předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové nyní rada na politickou objednávku, narozdíl od dřívějška. Kavalírová byla jedinou členkou rady, která nesouhlasila s Hermanovým odvoláním.
Petruška Šustrová říká, že ředitel ÚSTR nebyl odvolán z politických důvodů. Vpravo je místopředseda rady Lukáš Jelínek.
Členové rady se s novináři setkali ve vypjaté situaci, kdy personální změny v ÚSTR premiér Petr Nečas (ODS) odmítá jako počátek levicového puče, kterým se ČSSD snaží umést cestu k budoucí toleranci své menšinové vlády ze strany KSČM.
Také odvolaný ředitel Herman, který se v pondělí s předsedou vlády sešel, věc pokládá za předem připravený převrat. Kvůli Hermanovu odvolání navíc odstoupila celá vědecká rada ústavu.
Podle Šustrové od ledna, kdy zasedla v novém složení, se rada rozsáhle zajímala o práci Hermanova ústavu. "Z materiálů, které nám postupně dodávalo vedení ústavu, jsme dospěli k závěru, že instituce nepracuje tak, jak by měla a mohla," prohlásila Šustrová.
Jednotlivé projekty byly podle ní chaotické a nešlo z nich složit souvislý celek. "Další část práce ústavu je digitalizace archiválií. My jsme se nikdy nesetkali s koncepcí digitalizace archiválií," vysvětlila. Vědecká činnost i digitalizace byly uskutečňovány jen podle ročních plánů, ale je nutný plán dlouhodobější, vysvětlila šéfka rady.
Úkol č. 1? Podle rady depolitizace
Šustrovou a také dalšího člena rady Michala Uhla prý mrzí konec vědecké rady, v níž zasedali renomovaní historici. Podle Uhla je ale lidsky pochopitelné, že skončil sbor, který radil bývalému řediteli. "Je nám to líto, ale to je svaté právo každého spolupracovat s kým chce," míní Šustrová. Dává prý přednost tomu, aby člověk vždy spolupracoval s celou institucí, a ne jen s konkrétním ředitelem.
Místo Hermana rada do ředitelského křesla vybrala Pavlu Foglovou. Ta ve své koncepci zveřejněné na webu ÚSTR uvádí, že je třeba ústav reformovat, především jej "depolitizovat a odideologizovat" , aby z něj vznikla "seriozní a respektovaná vědecká instituce. "ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek (ABS) vznikly před pěti lety jako politikum," konstatovala. ÚSTR by podle ní měl nabízet kvalitní vědecké výstupy i ve vzdělávání a vytvářet "široký prostor pro ideologicky nepředpojatý a především nestranný vědecký výzkum". Foglová soudí, že instituce by měla mimo jiné zkvalitnit spolupráci s existujícími vědeckými institucemi.
"ABS by měl v první řadě začít zpřístupňovat veřejnosti systémově digitalizované jemu svěřené archiválie a měl by se významněji podílet na své vědecké činnosti," dodala ředitelka. Podle Emillie Benešové postupuje digitalizace dokumentů rychle. Problém je, že nikdo neví, kde digitální kopie jsou a jak se využívají.
