Lidovky.cz

Nagyová nebere dotace, její plat je tajný, brání úředníci Nečasovu poradkyni

Česko

  6:00
PRAHA - Dozvědět se, kolik vydělává šéfka premiérova kabinetu Jana Nagyová, je nemožné. Přestože všechna ministerstva už platy svých úředníků zveřejnila, Úřad vlády pokračuje v tajnostech. Poslední žádost o uvedení jejího platu zamítl s tím, že Nagyová není placená z eráru.

Jana Nagyová s Petrem Nečasem foto: Jindřich MynaříkLidové noviny

Laik by to nazval právnickým slovíčkařením a vykrucováním se. Úřad vlády však hovoří o správném výkladu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

K TÉMATU:

Právě díky tomuto zákonu mají občané právo znát platy úředníků placených ze státních peněz. I ministerstva zdravotnictví a průmyslu a obchodu, která se zdráhala údaje poskytnout, nakonec žádostem serveru Lidovky.cz vyhověla, byť jen v anonymizované formě. Avšak Úřad vlády pokračuje v kličkování mezi paragrafy a dál odmítá údaje odtajnit.

'O státních zaměstnancích paragraf nemluví'

Naposledy s žádostí o zveřejnění platu Jany Nagyové neuspěl Nadační fond proti korupci. Od Jana Hrubeše, ředitele tiskového odboru vlády, přišlo zvláštní odůvodnění. Povinnost zveřejňovat údaje o příjemcích veřejných peněz se totiž podle něj vztahuje pouze na ty, kteří dostali od státu dary, příspěvky či dotace. Nikoli na zaměstnance veřejné správy, kteří z veřejných prostředků pobírají plat.

Oldřich Kužílek, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím, však označil takový výklad "stošestky" za nesprávný. "Je to křečovitý pokus překroutit realitu. Samozřejmě že se při tvorbě zákona myslelo i na odměňování. Příjemci dotací byli uváděni jen jako příklad," uvedl pro Lidovky.cz. 

Dokládá to ostatně i judikatura k této právní otázce. "Jestliže máte souvislou dlouhou řadu rozsudků, včetně Nejvyššího správního soudu, a zároveň mezinárodní komparaci, která ukazuje, že všechny tyto informace se ve světě běžně poskytují, tak vůbec nechápu, co to říkají," kritizuje taktiku Nečasova úřadu Kužílek.

Jenže Úřad vlády trvá na tom, že se informační zákon vykládá účelově. Je podle něj zřejmé, že je zákon mířen zejména na příjemce dotací. "Mezi základní osobní údaje poskytované o osobách, jimž byly poskytnuty veřejné prostředky, patří i účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků, což jsou údaje, které nemají žádnou věcnou souvislost s platovými poměry zaměstnanců," zaklíná výkladem zákona Hrubeš. Naopak u dotací se podle něj uvádí jak zmiňovaný účel, za kterým se částka poskytuje, tak i případné podmínky pro příjemce.

Tajnosti Úřadu vlády

Nadační fond proti korupci požaduje zveřejnit plat Nagyové v reakci na obžalobu, které čelí jeho člen Karel Randák.

Randáka policie obvinila z toho, že vyzradil plat Nagyové. Nic mu přitom podle žalobce nebránilo, aby se s dotazem na plat šéfky Nečasova kabinetu obrátil na Úřad vlády. Více čtěte zde.

Nadační fond si tedy oficiální žádost poslal. Odpověď, která se mu z Úřadu vlády vrátila, zveřejňujeme v plném znění.

Úřad vlády je posledním z centrálních úřadů, který informace o platech vysoce postavených státních úředníků odmítá zveřejnit. Více čtěte zde.

Nejvyšší správní soud v minulosti konstatoval, že státní úřady nemohou utajovat platy nejvýše postavených úředníků. A to ani s odkazem na ochranu osobních dat.

Nagyová o žádnou dotaci nežádala. Proto ji úřad nepovažuje za příjemce veřejných prostředků a není tedy důvod zveřejňovat podrobnosti o výši jejího platu.

Ve své argumentaci se Hrubeš odvolává i na důvodovou zprávu k neschválenému návrhu novely informačního zákona. Z ní cituje: "Vychází se z principu, že veřejnost má právo na informace, jak bylo naloženo s veřejnými prostředky(...) Zároveň se vychází z toho, že ten, kdo z vlastní vůle žádá o přidělení veřejných prostředků a požaduje tedy určitou výhodu, musí zároveň strpět, že to bude veřejně známo."

Podle mluvčího Úřadu vlády z toho jednoznačně vyplývá, že zveřejňovat se mají pouze údaje o osobách, které z vlastní vůle žádají o přidělení veřejných prostředků, nikoli o všech osobách, jimž byla vyplacena byť i jen minimální částka z veřejných rozpočtů.

Tento výklad zákona o svobodném přístupu k informacím pak podle Úřadu vlády podporuje i fakt, že se zákon nevztahuje třeba ani na příjemce státní podpory či podpory v nezaměstnanosti, které jdou také z veřejných prostředků.

Test proporcionality ve prospěch Nagyové

Žádostí o sdělení výše platu Nagyové, kterou podal Nadační fond proti korupci podobně stejně jako už dříve server Lidovky.cz, se Úřad vlády zabýval i z hlediska dvou článků Základní listiny práv a svobod - jednak zaručujícího právo na informace, jednak toho na ochranu soukromí. "Předpokladem rozhodnutí o poskytnutí informace či odmítnutí jejího poskytnutí je provedení tzv. testu proporcionality," napsal Hrubeš.

Test dopadl jednoznačně. "Informace o platových poměrech konkrétních zaměstnanců nevypovídají nic o transparentnosti vynakládání veřejných prostředků Úřadem vlády a nepřispěly by k informování společnosti ve věci veřejného zájmu a k realizaci dohledu veřejnosti nad výkonem státní správy."

Pro připomenutí: za dřívější údajné zveřejnění platu Jany Nagyové míří před soud Karel Randák z protikorupčního fondu. "Byla podána obžaloba pro trestný čin neoprávněné nakládání s osobními údaji," uvedla v březnu na adresu Randáka obvodní státní zástupkyně Šárka Pokorná. Hrozí mu až pět let za mřížemi (více čtěte ZDE).

K TÉMATU:

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.