Lidovky.cz

Čunek musí sekretářce zaplatit 80 tisíc a omluvit se, potvrdil Nejvyšší soud

Česko

  16:14aktualizováno  17:33
BRNO - Bývalá sekretářka Marcela Urbanová má právo na omluvu a odškodnění 80.000 korun od senátora a expředsedy lidovců Jiřího Čunka, jenž podle pravomocného rozsudku poškodil její pověst. Definitivně to potvrdil Nejvyšší soud.

Dovolání podali jak Čunek, tak Urbanová, která žádala mnohem vyšší odškodnění. Soud však nevyhověl ani jednomu z nich, zjistila ČTK z rozsudku zpřístupněného na internetu. Čunek řekl ČTK, že omluvu již Urbanové poslal písemně a odškodnění zaplatil, a to už po předchozím verdiktu vrchního soudu.

"Rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená zásadní změnu v chápání pravdy a lži v naší společnosti. Urbanová podle závěru soudu nemluvila pravdu, ale lhářka není. Je tedy pouze nepravdomluvkyně," komentoval Čunek verdikt. Řekl, že Urbanovou označil za lhářku kvůli tomu, že i podle žaloby pro jeho křivé obvinění z přijetí úplatku nemluvila pravdu, byť prý neúmyslně.

Lhát, nebo nemluvit pravdu?

"Soud řekl, že nemluvit pravdu neznamená lhát," uvedl Čunek. "Ona je teď nepravdomluvkyně, to říkat asi můžu, ale není lhářka, to říkat nesmím. V tom je podstata toho sporu," dodal. Čunkovo dovolání Nejvyšší soud zamítl jako nedůvodné, podnět Urbanové odmítl pro nepřípustnost. Rozhodnutí je definitivní, v úvahu připadá jen ústavní stížnost. Čunek uvedl, že to zvažuje. Kauza ale podle něj možná bude mít stejně další soudní dějství. Senátor uvedl, že advokátka Urbanové mu k písemné omluvě napsala, že se domnívá, že podpis pod omluvou není jeho,a žádá notářsky ověřený podpis. Čunek uvedl, že na to nereagoval.

Marcela Urbanová u soudu (fotografie z května 2008).

Dostal už ale další předvolání k soudu na základě další žaloby Urbanové, a to kvůli svému zpochybnění správnosti jednoho znaleckého posudku na jeho bývalou podřízenou, který ani policie neuznala. Urbanová se ale podle Čunka domnívá, že jeho vyjádření by mohlo být vztaženo na jiný posudek, který se týkal jejího duševního stavu, ale zpochybněn nebyl.

Spor navazuje na složitou a vleklou kauzu údajné korupce. Čunek čelil podezření, že jako vsetínský starosta převzal v roce 2002 půlmilionový úplatek v souvislosti s privatizací městských bytů. Hlavní svědkyní byla právě Čunkova někdejší sekretářka Urbanová. Stíhání Čunka státní zástupce zastavil, stejně jako následné stíhání Urbanové pro křivou výpověď.

Žaloba na ochranu osobnosti

Urbanová pak podala na Čunka žalobu na ochranu osobnosti. Za údajné zničení pověsti požadovala deset milionů korun a omluvu. Taktéž si přála, aby soudy uložily Čunkovi povinnost zdržet se dalších vyjádření vůči její osobě.

ČTĚTE TAKÉ

Krajský soud v Ostravě Urbanové přiznal omluvu a 80.000 korun. Vrchní soud v Olomouci loni verdikt v podstatných bodech potvrdil, pouze rozšířil rozsah Čunkovy omluvy. Podle pravomocného rozsudku Čunek poškodil práva své bývalé podřízené některými tvrzeními v médiích a zveřejněním osobní korespondence. Za největší zásah soudy považovaly to, že Čunek označil Urbanovou za lhářku.

Požadavek žalující strany, aby se Čunek musel v budoucnu zdržet veškerých výroků o ženě, ale justice odmítla jako protiústavní.

Urbanová v dovolání k Nejvyššímu soudu označila přiznané odškodnění za nepřiměřeně nízké. Justice podle ní nezohlednila, že se stala terčem soustavné, několikaleté útočné kampaně. Čunek zase uváděl, že Urbanová v trestním řízení prokazatelně lhala. Další své sporné výroky označil za hodnotící soudy s pravdivým základem.

Kauza Jiřího Čunka

  • 18. prosince 2006 - MfD informovala o vyšetřování šéfa KDU-ČSL Čunka pro podezření z korupce (od roku 1998 do února 2007 byl starostou Vsetína, v říjnu 2006 se stal senátorem, od prosince 2006 do května 2009 byl šéfem KDU-ČSL, vicepremiérem byl od ledna do listopadu 2007 a poté od dubna 2008 do ledna 2009, v říjnu 2012 byl opět zvolen senátorem). Policie jej v listopadu 2006 začala podezírat, že jako starosta vzal v roce 2002 úplatek v souvislosti s privatizací městských bytů. Hlavní svědkyní byla Čunkova sekretářka Marcela Urbanová.
  • 7. února 2007 - Senát zbavil Čunka imunity, o dva dny později ho policie obvinila z přijetí úplatku.
  • 27. dubna 2007 - Policie ukončila vyšetřování Čunkovy kauzy, začátkem června odebralo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) případ přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělilo ji státnímu zástupci Arifu Salichovovi do Jihlavy. Důvodem byla podle nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké procesní chyba.
  • 6. srpna 2007 - Salichov zastavil Čunkovo stíhání kvůli vadám ve vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích Urbanové.
  • 1. listopadu 2007 - Vesecká nařídila, aby Čunkovo stíhání pokračovalo.
  • Čunek oznámil, že kvůli znovuotevření případu odejde z vlády, demisi podal 7. listopadu.
  • 20. listopadu 2007 - Salichov podruhé zastavil Čunkovo stíhání. Rozhodnutí potvrdilo i NSZ.
  • Leden 2008 - Několik vysokých činitelů justice v čele s Veseckou podalo občanskoprávní žalobu kvůli výrokům bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové o justiční mafii. Ta je tak označila proto, že podle ní zasahovali do vyšetřování Čunkovy kauzy. V únoru 2011 rozhodl pražský vrchní soud o tom, že se Benešová musí omluvit.
  • 2. dubna 2008 - Čunek se stal znovu členem vlády.
  • 14. května 2008 - Čunek zveřejnil usnesení o zastavení svého trestního stíhání.
  • 16. května 2008 - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si na prověrku Čunkova majetku najal kancelář Kroll. Pokud by audit Čunkovy rodinné finance neobjasnil, chtěl na protest odejít z vlády.
  • 5. června 2008 - Čunek vypovídal před olomouckým okresním soudem v kauze vsetínského místostarosty Jaromíra Kudlíka. Podle státního zástupce poskytl Kudlík Čunkovi falešné alibi na dobu, kdy údajně vzal úplatek. Kudlíka soud zprostil obžaloby.
  • 14. května 2008 - Přerovský soud se začal zabývat obžalobou Romana Vaškůje a Petra Šmiřáka z podplácení a dalších trestných činů. Oba se údajně pokusili v únoru 2007 ovlivnit Urbanovou ve prospěch vicepremiéra. V lednu 2010 je sice přerovský soud uznal vinnými, v červenci ale odvolací soud vrátil případ na začátek.
  • 13. června 2008 - Kriminalisté obvinili Urbanovou z křivé výpovědi. Státní zástupkyně stíhání Urbanové v září 2009 zastavila.
  • 13. července 2008 - Schwarzenbergův audit nepřinesl argumenty k odvolání Čunka z vlády. Premiér Mirek Topolánek potvrdil, že jeho kabinet neopustí ani Schwarzenberg ani Čunek.
  • 12. ledna 2009 - Čunek oznámil odchod z vlády, nikoli však v souvislosti s údajnou korupční kauzou.
  • 18. srpna 2009 - Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová oznámila, že v Čunkově kauze podá stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. Ministryně upozornila, že bezprostředně po zahájení stíhání chyběl v kauze dozor státního zástupce.
  • 1. října 2009 - NS rozhodl, že při vyšetřování údajné Čunkovy korupce byl porušen zákon, rozsudek ale na kauzu vliv nemá.
  • 1. března 2010 - Soud v Ostravě dostal žalobu, kterou podala Urbanová na Čunka. Požadovala deset milionů korun za urážky.
  • 15. dubna 2010 - Státní zástupce Salichov řekl, že nepožádá soud o znovuotevření Čunkovy kauzy.
  • 29. září 2010 - Čunek prohlásil, že za jeho obviněním v kauze údajné korupce je "dezinformační" znalecký posudek. Podal trestní oznámení a podnět ministerstvu spravedlnosti.
  • 26. července 2011 - Ostravský soud rozhodl, že Čunek musí zaplatit Urbanové 80.000 korun a za některé výroky se jí musí omluvit. Z větší části tento verdikt potvrdil i Vrchní soud v Olomouci v květnu 2012.
  • 30. listopadu 2011 - Státní zástupce podal obžalobu v případě údajného podplácení Urbanové na Vaškůje a Šmiřáka.
  • 28. května 2013 - Nejvyšší soud definitivně potvrdil, že Urbanová má právo na omluvu a odškodnění 80.000 korun od Čunka. Dovolání podali jak Čunek, tak Urbanová.
Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.