"Nešlo o nutnou obranu. Ani o nešťastnou náhodu. Bohužel se jednalo o oplácení. To je nutné postihnout podle zákona nějakou sankcí," vysvětil ve zdůvodnění rozsudku předseda senátu Miroslav Mucha. Podle něj obžalovaný vystřelil v době, kdy muži z místa utíkali, snažili se nastoupit do auta a odjet. "Neměli v rukou žádné zbraně. Dva to stihli, třetí méně šikovný ne," řekl předseda senátu. Podle něj obžalovaný rozhodně neodvracel hrozící útok, což je podstatné pro uznání nutné obrany.
Šebesta se chce odvolat
S tím ale Šebesta nesouhlasí. "Připadá mi to hrozně přísné. Měl jsem strach, byl jsem rozrušený," řekl novinářům po vyhlášení rozhodnutí Průběh, ke kterému se senát přiklonil, zpochybňuje. "Bylo to trošku jinak. Neměl jsem úmysl někomu ublížit. Opravdu jsem tam nikoho neviděl," uvedl a dodal, že se proti rozsudku odvolá.
Kuš, kterou Šebesta střílel.
Nešťastná událostVše se odehrálo loni 26. dubna asi hodinu po poledni. K pozemku Šebesty přijeli autem čtyři muži. Tři vystoupili, čtvrtý čekal v autě. Při vyšetřování tvrdili, že na parcelu přišli sbírat železný šrot. Šebesta ale tvrdí, že vnikli do sklepa a hledali cestu, jak se dostat do budovy, kterou používal jako sklad, posilovnu a nakonec tam i bydlel. Romové podle něj vešli do sklepa a pak budovu obcházeli. On si připravil uvnitř kuši a už s nabitou zbraní vyšel ven. Na tři mladíky zakřičel, aby opustili jeho pozemek. Podle soudu se dali na útěk. Šebesta tvrdí, že je musel vyzvat ještě jednou. V každém případě se ale muži rozutekli a snažili se dostat do auta. "Obžalovaný je pronásledoval. Obešel objekt a došel k autu. Ze vzdálenosti asi deset metrů pak vystřelil," řekl soudce. |
Předseda senátu zdůraznil, že nemovitost, kterou chtěl Šebesta chránit, nebyla oplocená. "Jde o bývalou stodolu, spíše zbořeniště, které si uzpůsobil k bydlení. Číslo popisné bylo napsané křídou na vratech. Nikde nebyla cedule s nápisem, že jde o soukromý pozemek," dodal soudce.
Doufal, že nikoho nezabije
Podle soudu je nešťastná náhoda a nutná obrana vyvrácena. V úvahu ještě přicházelo i odsouzení za vraždu. I to ale soudce zamítl. Podle něj Šebesta nebyl tak zkušený střelec, aby úmyslně mířil na hlavu a tu i zasáhl.
Přiklonil se proto k právní kvalifikaci, kterou navrhla už státní zástupkyně. "Byl si vědom, že může výstřelem způsobit vážná zranění. Doufal ale, že se tak nestane," řekl Mucha.
Šebestovi hrozilo až šestnáct let vězení. Soudce mu uložil trest ve spodní polovině trestní sazby. Přihlížel k tomu, že byl dosud netrestaný. Přitížilo mu naopak to, že neprojevil lítost.
