Zpět za mříže se zatím vrátilo 459 amnestovaných vězňů

Od začátku ledna do konce května opustilo kvůli amnestii brány českých věznic 6457 odsouzených. Každý čtrnáctý se však za mřížemi ocitl znovu. Z navrátilců je 156 ve vazbě a 303 už přímo ve výkonu trestu odnětí svobody.

Propuštění vězni páchali nejvíce majetkovou kriminalitu, podle policie se nicméně dopustili i znásilnění nebo vraždy.

Náklady na amnestii byly téměř 5 milionů korun

Vězeňská služba ve zprávě upřesnila náklady, které jí kvůli amnestii vznikly. Z celkové částky 4,7 milionu korun činily 3,4 milionu náklady na pohotovosti a přesčasy příslušníků Vězeňské služby i jejích civilních zaměstnanců. Ministerstvo stále předpokládá, že věznice v důsledku snížení počtu vězňů letos ušetří celkem 180 milionů korun, z toho sto milionů za potraviny, 30 milionů za energie a 50 milionů za ostatní věcné výdaje.

Kvůli amnestii vláda nedávno navýšila letošní rozpočet policie o 33 milionů korun. Náklady na přesčasy a pohotovost policistů včetně dalších výdajů totiž ministerstvo vnitra vyčíslilo na více než 25 milionů korun, náklady na benzin a naftu do aut pak na 7,5 milionu korun.

Ve hře je i zrušení prezidentova ústavního práva vyhlašovat amnestie

Zpráva ministerstva spravedlnosti dodává, že ke konci května bylo zatím amnestováno 82 procent domácích vězňů, 69 procent lidí odsouzených k trestu obecně prospěšných prací a 67 procent podmíněně odsouzených, kterým soudy uložily dohled probačního úředníka. "Lze tedy očekávat ještě nárůst celkového počtu amnestovaných," napsal úřad.

Amnestie vzbudila kontroverze a vyústila i v podání ústavní stížnosti, kterou soud odmítl. Vláda se na středeční schůzi bude v této souvislosti zabývat i návrhem vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) na zrušení prezidentova ústavního práva amnestie vyhlašovat. Kabinet návrh zřejmě odmítne, předběžné stanovisko pro jednání totiž uvádí, že tato pravomoc hraje v ústavním systému České republiky důležitou roli a amnestie jako institut není problematický.