Lidovky.cz

Antibiotika už nestačí. Budeme umírat na běžné nemoci?

Česko

  6:00
PRAHA - Bílé nemocniční lůžko bylo to poslední, co viděli. Pětice pacientů rozesetých po nemocnicích v celé zemi zemřela na obyčejné infekční onemocnění. Zabila je běžná bakterie Klebsiella pneumoniae. Na zápal plic s vysokými horečkami nezabralo jediné antibiotikum.

Antibiotika už nestačí. Budeme umírat na běžné nemoci? foto: Koláž/Šimon LNShutterstock

Léky, které přemáhaly infekce, přestávají účinkovat. Náhrada za ně stále není. Lidem hrozí, že budou umírat na běžné nemoci.

Řada úmrtí, která Česko postihla během předloňského roku, vyděsila řadu odborníků.
Potvrdila obavy, které už se mezi nimi léta šířily: antibiotika přestávají účinkovat. Bakterie si na ně vytvořily rezistenci. Za pár let tak mohou lidé umírat i na běžné infekce.
Naprosto běžné infekce „Bohužel je to tak. Čtvrtina kmenů Escherichia coli je v České republice vůči antibiotikům rezistentní. U zmíněné bakterie Klebsiella pneumoniae je rezistentní dokonce polovina kmenů,“ potvrzuje mikrobioložka Václava Adámková. Ještě nedávno si s nimi přitom antibiotika hravě poradila.

Náhrada za antibiotika neexistuje

První jmenovaná bakterie napadá především močové cesty a způsobuje hnisání ran. Pokud se dostane do trávicího traktu člověka, vyvolává infekce a těžké průjmy.
Druhá bakterie zase může za zápaly plic. Vědci kromě toho zkoumají její podíl na zánětlivé Bechtěrevově nemoci. „Žádná náhrada za antibiotika přitom zatím neexistuje. U Klebsielly pneumoniae se ji sice na čas podařilo najít, bakterie ale velmi rychle zareagovala,“ upozorňuje mikrobioložka.

Léky (ilsutační foto)

Důvod je podle odborníků jednoduchý: antibiotika se nadužívají. Češi každoročně spolykají na sedmdesát tun těchto pilulek. Svůj podíl na tom mají lékaři i pacienti.

„Lékaři pořádně nevyšetří příčinu nemoci a místo antibiotik na lokální infekci předepíšou radši ta širokospektrá. Pro jistotu,“ vysvětluje Adámková. Právě širokospektrá antibiotika dávají bakteriím možnost, aby si postupně budovaly rezistenci. Díl viny mají také pacienti. Jakmile se jim uleví od největších těžkostí, pilulky okamžitě odloží. Každé balení antibiotika by se přitom mělo využívat celé. Nedostatečná dávka bakterie jen posiluje.

„Stává se také to, že do ordinace přiběhne maminka s dítětem v horečkách a vidí v antibiotikách spásu. Protože se chce brzy vrátit do práce, tlačí na lékaře, aby dítěti antibiotika předepsal. Nenechá si vysvětlit, že na většinu virových onemocnění jednoduše nezabírají,“ popisuje dětská lékařka a poslankyně Patricie Kotalíková.

Podle šéfa Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavla Březovského už je proto dokonce deset z dvaceti antibiotik naprosto nefunkčních. Některým pacientům není co dát. „Co se týká léčení, ti lidé už dnes nemají žádnou budoucnost,“ krčí rameny Březovský. Alternativy totiž existují jen u velmi malého počtu nemocí – například s infekcí na diabetické noze si poradí larvy mouchy Lucilia sericata.

25 tisíc obětí

Podobně je na tom celá Evropa – každoročně kvůli obyčejným infekcím, na které nepůsobí antibiotika, zemře na 25 tisíc lidí. S největšími problémy se potýkají země na jihu kontinentu – Itálie, Řecko nebo Kypr. Tyto státy mají totiž přibližně třikrát vyšší spotřebu antibiotik na obyvatele a rok než ostatní. „Jde přitom o země, kam Češi jezdí rádi na dovolenou, takže si takovou panrezistentní bakterii mohou přivézt domů a ani o tom nemusejí vědět. Tu pak mohou šířit do svého okolí,“ upozorňuje mikrobioložka Adámková.

Výrobci léků přiznávají: vynalézt novou molekulu, která by antibiotika vrátila do hry, není vůbec jednoduché.  Přestože na vývoji 395 nových léků a vakcín na infekce pracují po celém světě 4,5 tisíce vědeckých pracovníků ve 40 výzkumných projektech.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.