Byl to signál, aby lidé korupci nehlásili, řekl oznamovatel kauzy Rath

Jeho jméno obhájci pustili do médií jen šest dní poté, co policie Davida Ratha zatkla. Soukromý detektiv a někdejší elitní policista Libor Gregor se na podzim 2011 objednal u náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a do protokolu mu nadiktoval informace o možném zmanipulování zakázky na rekonstrukci buštěhradského zámku. Zmínil jména hlavních aktérů, podrobně popsal mechanismus, který měl umožnit výrobu úplatků.

"Stříže jsem si vybral kvůli jeho zásadovému postoji v kauze Čunek," vysvětloval Gregor soudu, proč se obrátil na muže č. 2 státního zastupitelství (Stříž v minulosti kritizoval justiční ping-pong s Čunkovým případem). Přímo ve svém oznámení Gregor uvedl, že neměl důvěru ke středočeské a pražské policii a státnímu zastupitelství. Jako příklad zmínil oslavu narozenin tehdejšího středočeského policejního šéfa Václava Kučery (dnes náměstka policejního prezidenta), které se účastnil i Rath (čtěte více ZDE).

Obhájcům Ratha a spol. ovšem takové vysvětlení nestačilo. Ptali se, jakým autem na brněnské státní zastupitelství přijel, zda za oznámení dostal zaplaceno. A hlavně se snažili zjistit, od koho informace Gregor získal. Jméno informátora Gregor neprozradil, prý si jej už nepamatuje. Přišel za ním totiž úplně z jiných důvodů. "Prvotní z jeho strany byly osobní, rodinné, finanční i pracovní problémy. Mezi řečí došlo na téma opravy zámku. Zjistil, že jsem z Kladna, tak jsme si o tom začali povídat, zajímalo mě to," řekl mimo jiné Gregor s tím, že o dotyčném věděl pouze to, že je státní zaměstnanec a jeho práce je spojená s ministerstvem financí. Navíc: poté, co oznámení podal, měsíc a půl se nic nedělo a jeho kontakt ztratil zájem s policií spolupracovat. "Když se mi po měsíci, měsíci a půl, ozvali policisté, řekl jsem jim, že si myslím, že jdou s křížkem po funuse," řekl soudu.

Kubiceho člověk? Asi těžko

Rathovi advokáti to ale dál zkoušeli. Ptali se i na jména současných a bývalých policistů Útvaru na odhalovaní organizovaného zločinu, který ovšem případ nevyšetřoval (kauzu měla na starosti protikorupční jednotka). Ptali se, zda se zná se státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Gregorova odpověď vesměs zněla: Ne. Strategie obhajoby byla jasná - naznačit propojení Gregora s bývalým ministrem vnitra a exšéfem protimafiánského útvaru Janem Kubicem, jehož Rath opakovaně nařkl, že operaci inicioval. Gregor však Rathovým právníkům vyrazil trumf z ruky, když připomněl, že na Kubiceho dával také trestní oznámení, neboť byl proti takzvané Kubiceho zprávě.

Gregor nadto neopomněl zmínit, že jej překvapilo, jak rychle se jeho jméno dostalo na veřejnost. "Dost mě zasáhla ta mediální masáž. Já jsem nebyl svědek, pouze jsem věc oznámil," řekl.

"Proč?" dotírali dál obhájci na Gregora. "Pokud se jako občan dozvím, že je páchána trestná činnost, mám povinnost to podle zákona oznámit. Uvěřil jsem politikům, že nastala doba, kdy se bude s korupcí něco dělat," prohlásil Gregor.

Rath si po Gregorově výpovědi vzal slovo a znovu se pozastavil nad tím, že Gregor jel s oznámení ke Střížovi. "Jeden den v parlamentu a obden bych jezdil za panem Střížem podávat trestní oznámení na poslance, senátory, členy vlády. Stačí si sednout do parlamentní restaurace a člověk tam slyší mnohem zajímavější příběhy než nějaký Buštěhrad. Nikdy jsem ale nepodával trestní oznámení na základě toho, že jedna paní povídala. A nikdy mě nepřijal druhý nejvyšší státní zástupce," stěžoval si Rath.

Kolik lidí se obrací se svým oznámením na Nejvyšší státní zastupitelství? Jak si můžete přečíst ZDE, jsou jich  stovky.