Černý scénář pro ODS: 0 poslanců, dluh 60 milionů, 80 manažerů bez práce

Navenek to nikdo z ODS nepřipouští, straně ale hrozí zatím největší katastrofa v jejích dějinách. Donedávna bezkonkurenční vládce české pravice by se po dvou volebních obdobích ani nemusel dostat do sněmovny. Naplnila by se tak dramatická slova expředsedy ODS Mirka Topolánka o malé straně bez voličů, která by se měla probudit. "Řítíme se k hraně volitelnosti. Krajské volby 2004 – 36 procent, volby 2008 - 24 procent a volby letošní 2012 – 12 procent. Tři, dva, jedna, ... Bum!" hřímal loni na kongresu ODS a vyzýval k radikálním změnám.

Tehdy strana jeho pesimistický apel nevyslyšela a obavy z pádu do bezvýznamnosti nemá ani nyní. "Odmítám na to téma spekulovat, naopak jsem zastáncem teorie, že výsledek bude mnohem lepší, než ukazují výzkumy, někde kolem 12 až 13 procent," věští senátor ODS Jaroslav Kubera. Optimistou zůstává i jeden ze služebně nejstarších poslanců strany Marek Benda. "Představa, že bychom nedostali pět procent, není pouze nereálná, je to prostě nesmysl," přidává se. 

Varovné průzkumy

Z předvolebních průzkumů však vyplývá, že pád pod pět procent je skutečně reálný. Čím více se volby blíží, tím nižší zisk straně předpovídají.  Podle průzkumu agentury CVVM získá ODS 7 procent, TNS Aisa straně přisuzuje 6,5 procent a agentura Médea Research dokonce pouhých 5,5 procenta voličských hlasů. Počítat je přitom třeba se statistickou chybou ve výši zhruba dvou procent. (Více čtěte ZDE)

Pokud by se naplnil černý scénář, že strana poprvé zmizí ze sněmovny, nastaly by zároveň drastické škrty v jejím hospodaření. V prvé řadě by strana musela vyřešit, z čeho splatit dluh za volební kampaň, kterou vyčíslili na 50 milionů korun. Od státu by jí totiž na účtu přistálo výrazně méně peněz než po volbách v roce 2010. Tehdy jim dvacetiprocentní zisk vynesl zhruba sto milionů, pokud by tentokrát ODS skončila těsně pod pěti procenty, dostala by zhruba čtvrtinu. Přitom z loňské výroční zprávy strany vyplývá, že hospodaření uzavřela s daleka největší ztrátou ze všech parlamentních stran, dlužila 43 milionů korun. Proto si také na právě probíhající kampaň musela půjčit. Bez prodeje části majetku by tak mohla ODS dlužit až 60 milionů korun.  

Zároveň by se partaj musela obejít bez každoročních státních příspěvků na poslance. Ročně přitom za mandáty každá strana inkasuje 855 tisíc korun na hlavu. "Náš roční příspěvek za poslanecké mandáty činil 45 milionů korun nebo rozpočítáno na měsíce, 3,7 milionu korun měsíčně," vyčíslil serveru Lidovky.cz mluvčí ODS Jiří Sochor.

Vzorem lidovci?

Inspiraci, jak ustát volební propadák, a s tím spojenou finanční tíseň by pak občanští demokraté mohli hledat u KDU-ČSL, kterou voliči vyprovodili z dolní komory před třemi lety. Stejně jako ODS přitom měla velký stranický aparát, ale zároveň velké zázemí v regionech. "Pro naši stranu to znamenalo opravdu radikální řez," vzpomíná na volební výprask z roku 2010 Marian Jurečka, 1. místopředseda lidovců. Jak připouští, KDU-ČSL tehdy musela propustit dvě třetiny zaměstnanců, celkem asi 60 lidí, a vážit každou korunu.

Kdyby platil stejný model i pro ODS, o práci by mohlo přijít až 80 lidí. "V centrále je zaměstnáno 25 kolegů, v regionech 95. Mzdové náklady včetně odvodů a zákonného pojištění činí zhruba 60 milionů korun," počítá Sochor. Největší dusno panuje mezi manažery. "Lidská stránka je cítit. V manažerské síti se lidé bojí, co bude dál, nikdo to z nich pořádně neví,“ míní Jan Zedník, mladý člen strany z Jindřichohradecka. Zároveň ale uvedl, že ve volebním zápalu není čas to příliš řešit. Všichni si však uvědomují, že určitá redukce proběhne i u nás v Jihočeském kraji. V závislosti na volebním výsledku nejspíš bude muset," dodal Zedník.

Strana už má zpracovaných několik povolebních scénářů a počítá se vším. Detaily ale nechce odkrýt. "Uvidíme, kolik lidí bude nutné propustit," říká bez podrobností Benda. 

Výdaje by ODS mohla osekat i odchodem z honosné centrály v budově Polygon House na pražské Pankráci. "Rozhodně bychom se museli přestěhovat," připouští Kubera. Strana sice nechce výši nájmu specifikovat, ale v médiích již krátce po přestěhování zaznělo, že za pronájem patra a 20 parkovacích míst strana platí 400 tisíc korun měsíčně.   

Miliony v nemovitostech

Finanční požár by mohla ODS uhasit i prodejem nemovitostí, v nichž má strana desítky milionů korun. "ODS vlastní deset nemovitostí v krajských městech v úhrnné hodnotě 80 milionů korun," přiblížil Sochor. I lidovci uvažovali o řešení dluhů prodejem sídla, paláce Charitas v Praze. Nakonec si ho však ponechali. Místo toho vsadili na členskou základnu. "Zavedli jsme mimořádný dobrovolný příspěvek," vzpomíná Jurečka. Místo pouhé stokoruny ročně posílali lidovci i něco navíc a podle 1. místopředsedy KDU-ČSL to straně významně pomohlo.

ODS by mohla zvolit podobnou strategii. V minulém roce měla 25 tisíc členů, od kterých vybrala příspěvky ve výši 14 milionů korun. Kdyby místo zhruba pětistovky ročně vybírala strana od členů dvojnásobek, získala by od svých lidí do stranické kasy bezmála 30 milionů korun.

Stopka ve volbách by nicméně znamenala i ztrátu lukrativních pozic ve státních firmách. Těžko odhadnout, kolik jich je, nápovědou ale může být nedávná analýza občanského sdružení Naši politici, která se zajímala o vedení pěti strategických státních podniků (Lesy ČR, Letiště Praha, Nero ČR, Čepro, Diamo). "Během sedmi let, kdy byla ODS u moci, se v managementu a dozorčích radách těchto firem vystřídalo 24 straníků, nejvíce ze všech politických stran," přiblížil serveru Lidovky.cz analytik sdružení Michal Voda. 

Tvrdý dopad ODS podle Bendy paradoxně utlumila vláda Jiřího Rusnoka. "Spousta lidí už byla odejita a musela si něco najít. Nynější vláda se chová absolutně nepřátelsky," stěžuje si Benda. Dva příklady. Z dozorčí rady VZP už Rusnokova vláda odvolala exministra zdravotnictví ODS Tomáše Julínka a v dozorčí radě Českého aeroholdingu by brzy by měl skončit i další exministr ODS Alexandr Vondra.

Benda ale věří, že jeho spolustraníci nebudou mít s dalším uplatněním problém. "Jsme stranou lidí, kteří se o sebe umí postarat," věří. Minimálně většina poslanců, kteří seděli donedávna ve sněmovně, si už práci hledá nebo už našla. Z 60 exposlanců ODS, kteří byli v dolní komoře alespoň část minulého funkčního období, totiž znovu kandiduje jen 24 z nich.

Kvůli nepříznivým průzkumům ale podle Bendy strana překvapivě nečelí útěku členů. "Nyní cítím zdravý pokus se situací strany něco udělat, i když pravděpodobně skončíme v opozici, je čas, aby se ODS nadechla," popisuje atmosféru v partaji.  

O budoucnosti ODS se rozhodne za necelé dva týdny. Pokud se nejhorší prognózy vyplní a strana skutečně do sněmovny nevstoupí, i tak z toho může ODS vytěžit. Alespoň lidovci hodnotí výpadek kladně. "Skoro bych řekl - pokud se nám návrat podaří - že to bylo velice pozitivní. Protože v tu chvíli dostala naše strana šanci nadechnout se a politickou práci šli dělat jen lidé, kteří to dělají ne kvůli trafikám, ale opravdu z přesvědčení, a nevadilo jim pracovat tři roky zadarmo," pochvaluje si Jurečka.