Politik nikdy nemá nadávat na voliče, nýbrž na svou malou schopnost, nebo dokonce i neschopnost. S těmito slovy na konci května 2010 opouštěl Miloš Zeman po volebním neúspěchu vedení SPOZ.
Rezignace šéfů stran ostatně ten den přicházely jako lavina: kromě dnešní hlavy státu přijali svou odpovědnost za výsledky také lidovec Cyril Svoboda a Ondřej Liška, který však nakonec z vůle straníků v čele zelených setrval. Skončil také Jiří Paroubek. Ten sice dovedl sociální demokraty k vítězství, to ale bylo výrazně nižší, než strana očekávala.
Paroubkův syndrom se může u socialistů opakovat i letos. V posledních týdnech totiž podpora ČSSD u veřejnosti podle sociologických agentur klesala. Šéf strany Bohuslav Sobotka přesto ještě včera doufal, že sociální demokraté získají více než třetinu hlasů.
Sobotka ví, o čem mluví. Čím slabší totiž výsledek ČSSD bude, tím silnější manipulační prostor získá po volbách Miloš Zeman. A ten současného šéfa socialistů nemá v lásce. Také proto měla ČSSD v předvolební kampani největší problém s osobní prezentací jednotlivých kandidátů. Ti měli zakázány své dílčí kampaně. A kvůli dřívějším Zemanovým výrokům o tom, že by po volbách mohl přihlédnout k preferenčním hlasům jednotlivých kandidátů, se ve straně také více než kdy jindy diskutovalo kroužkování.
VŠE O VOLBÁCH DO SNĚMOVNY NAJDETE ZDE |
V Sobotkově okolí se proto zrodila kroužkovací kampaň, která měla posílit jeho šance proti dvojce ve straně Michalu Haškovi. I když Sobotka včera za volební plentou sám nekroužkoval, v debatě Českého rozhlasu kroužkování – stejně jako ostatní lídři – vychvaloval.
Kuba jako šéf strany?
Na hlasování bude přímo záviset také osud dvou čelných politiků ODS: úřadujícího předsedy Martina Kuby a Miroslavy Němcové, která je volebním lídrem. U Kuby se spekuluje, že ho voliči v Jihočeském kraji možná vykroužkují. A člověk, který se není schopný dostat do sněmovny, se na kongresu jen těžko může stát šéfem strany.
Další pokračování Němcové ve vedení ODS bude zcela svázáno s výsledkem strany i pražského regionu, který letos do voleb vede. „Já jsem si velmi dobře toho rizika byla vědoma, říkám to teď s úplným vnitřním klidem, že veškerá moje politická kariéra může skončit,“ připustila před několika týdny pro LN, že je připravená nést svůj díl odpovědnosti.
Pro lídra KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je rezignace v případě, že se lidovci nedostanou do sněmovny, samozřejmostí. „Nabídl bych svůj post k dispozici. Pak by rozhodla celostátní konference, zda mám pokračovat,“ potvrzuje. Také šéf zelených Ondřej Liška by se asi zachoval podobně jako před třemi lety a dal funkci k dispozici. Jinde mají lídři pozici o poznání klidnější. Strany postavené na jedné silné osobnosti, jako je hnutí ANO nebo Okamurův Úsvit, své duchovní otce vymění jen těžko. A TOP 09 si nemůže dovolit zbavit se Karla Schwarzenberga, na němž stojí její popularita. Šéf topky z čela strany může odejít jen z vlastního rozhodnutí.
