Na podjatost soudů a podobnost s politickým procesem poukázali v posledních době aktéři dvou nejsledovanějších kauz v Česku. "Tento proces má rysy politického procesu. Byly použity naprosto extrémní prostředky, jak ve sledování, tak v tom, že mě vozili v kolonách s vrtulníky a těžkooděnci se samopaly," stěžoval si exposlanec David Rath v pondělí jen desítky minut po opuštění věznice.
Ve čtvrtek ráno bývalý premiér Petr Nečas doprovodil odmítnutí výpovědi v kauze sledování své bývalé manželky slovy o podjatosti českého soudnictví. "Jsem připraven spolupracovat s nezávislým soudem," řekl Nečas. Zdůraznil, že ani on, ani jeho manželka se žádné trestné činnosti nedopustili a policii s žalobci označil za podjaté. "Vojenské zpravodajství podle informací, které mám k dispozici, nepřekročilo zákonnou působnost," hájil údajné sledování své exmanželky Radky Nečas.
Jaroslav Škárka u soudu
V dubnu loňského roku se za oběť politického procesu označil i Jaroslav Škárka, kterého soud odsoudil ke třem letům ve vězení kvůli "obálkové aféře" Věcí veřejných. "Rozsudek v mém případě vnímám jako naprosto nespravedlivý a na politickou objednávku. Soud tak vyslal neskutečně špatný signál do společnosti. Soudci tak v podstatě vzkázali lidem: 'Nenahlašujte úplatky, jinak dostanete tři roky natvrdo'. Je to smutné, uvedeným rozsudkem, pro mě osobně, končí demokracie a já naopak lidem vzkazuji: 'Běžte do ulic a vyžeňte politickou mafii!' Jinak tady budou platit praktiky padesátých let a naprostá zvůle pár vyvolených."
Politické procesyPolitici přirovnávají své případy k období 50. let, kdy byli nevinní lidé stíháni za své politické názory, ze které dostávali mimořádně tvrdé tresty, popřípadě i trest smrti. Nejznámějším kauzou je proces s Miladou Horákovou, která byla za domnělou velezradu popravena. |
Vlasta Parkanová a Miroslav Kalousek při jednání o vydání exministryně
Na rozhodnutí justice zaútočila i Vlasta Parkanová v souvislosti s kauzou s nákupem letadel CASA v červnu loňského roku. „Věřím, že zdejší přešlapy pominou a že Česko nebudou muset lidé už nikdy opouštět kvůli zvůli některé složky státu,“ ohradila se tenkrát Parkanová, která doufala, že ji postup v kauze CASA nepřiměje požádat Ukrajinu o azyl.
Parkanovou v jejích úvahách o policejním státu podpořili i další politici. "To je náš společný demokratický systém, na který teď policie dělá z mého pohledu zcela bezprecedentní útok," prohlásil tehdy Miroslav Kalousek a dodal: "Já jsem pevně přesvědčen, že státní zastupitelství v určité fázi to musí zastavit, protože to není prostě kriminální čin."
Poslanci ČSSD David Rath a Jiří Paroubek (vpravo) při jednání parlamentu.
Obavy, že jde o uměle vytvořený materiál na politickou objednávku, se vyrojily i v souvislosti s Kubiceho zprávou v roce 2006. Nejvíce proti ní vystupoval bývalý poslanec David Rath. Tehdejšího ministra vnitra Kubiceho označil jako hlavního strůjce celé kauzy, v níž je stíhán. Policejní postupy přirovnal k "měkčím" 50. létům. Negativně se vůči zprávě vymezil i expremiér Jiří Paroubek. Zpráva podle něj ovlivnila výsledek voleb v roce 2006 a k její popularizaci značně přispěla média. Ve své knize Český Watergate například píše, že "Murdochovo impérium se otřáslo v základech kvůli menšímu provinění." Narážel tak na kauzu s odposlechy, které čelil mediální magnát Rupert Murdoch.
