ANO a lidovci musí udělat rozpočtovou kalkulaci. ČSSD se sejde s církví

Česko

15. listopadu 2013 10:49, aktualizováno 15:59

PRAHA - Sociální demokraté požadují, aby ANO a lidovci provedli kalkulaci příjmů a výdajů státního rozpočtu. Je to podmínka, aby se jednání o vládě mohla posunout dál, řekl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek po jednání grémia své strany, které dosavadní povolební vyjednávání bilancovalo. ANO i KDU-ČSL chtějí požadavku sociálních demokratů vyhovět.

Další 1 fotka

Lubomír Zaorálek přichází na povolební schůzi předsednictva ČSSD. foto: MAFRA - Michal Šula

Zaorálek uvedl, že trojice stran již našla shodu v celé řadě oblastí. "Problém je v tom, že debata a diskuse a spor byl v něčem, co je úplně základní, a to je otázka daňových příjmů, státního rozpočtu, a proto zase nemohu nějak moc jásat, protože pokud nedokážeme vyřešit tu základní otázku výdajů a příjmů státního rozpočtu, otázku daní, tak celá stavba stojí na velmi chatrných základech," řekl.

Více o vyjednáváních ČTĚTE ZDE

Vedle postoje k církevním restitucím je právě otázka daní a rozpočtové politiky druhou velkou oblastí, která potenciální koaliční partnery rozděluje. Zatímco sociální demokraté požadují progresivní zdanění příjmu fyzických osob a nárůst firemních daní, ANO to odmítá. Lidovci sice souhlasí s daňovou progresí, nikoli však s růstem korporátních daní.

ČSSD podle Zaorálka předložila jasnou kalkulaci srovnávající předvolební sliby se zdroji na jejich financování.

"A my bychom stáli o to, aby nyní podobnou kalkulaci provedli i naši partneři a řekli, jakým způsobem chtějí pokrýt své představy o výdajích státního rozpočtu, protože, myslím si, že tahle kalkulace je podmínkou toho, abychom se hnuli dál," řekl.

"Připravujeme, nejsme naivní"

KDU-ČSL podrobnou finanční kalkulaci chystá. "Samozřejmě připravujeme, nejsme naivní," řekl ČTK první místopředseda lidovců Marian Jurečka. Stejnou analýzu však jeho strana čeká od sociálních demokratů. "Pokud chtějí rušit například poplatky v nemocnicích, chceme vědět, jak to budou řešit," uvedl Jurečka. Příští týden se podle něj sejdou expertní týmy ČSSD a KDU-ČSL z oblasti ekonomiky a zdravotnictví.

Podobě hovořila i místopředsedkyně ANO Věra Jourová, podle níž hnutí pravděpodobně připraví alternativní návrh rozpočtu, trvá ale na tom, že se daně zvyšovat nemají.

ČSSD a ANO budou vyjednávat v neděli

V neděli se znovu sejdou vyjednávací týmy ČSSD a ANO, řekla Jourová (ANO).
Strany se neshodují na přístupu k daním, ANO je nechce zvyšovat.

Podle předsedy poslaneckého klubu strany Jaroslava Faltýnka je podrobná kalkulace samozřejmostí. Při příchodu do Lidového domu, kde jej čeká jednání expertní komise o zemědělství, také řekl, že by stát měl peníze získat především lepším výběrem daní a ušetřit centrálními nákupy. Vyjednávací týmy ČSSD a ANO se podle Jourové sejdou tuto neděli.

Druhé kolo jednání

Sociální demokraty a ANO nyní podle Zaorálka čeká druhé kolo jednání, v němž se soustředí především na oblasti, v nichž se zatím neshodnou. "Co se týče jednání se stranou lidovou, tam je ten postup také jasný, protože je tady představa, že by se předseda sociální demokracie sešel s představiteli církví," řekl Zaorálek. Podle něho bude Sobotka na schůzkách hledat kompromis "přímo s těmi, kteří jsou účastníky oné smlouvy".

ČSSD církevní restituce kritizuje a požaduje jejich přísnější kontrolu i snížení finančních náhrad za nevydaný majetek. Jistou ochotu se věcí zabývat projevilo ANO, naopak lidovci mají restituce za uzavřenou věc.

Lidovci dali podle Zaorálka najevo, že nechtějí být mluvčími církví, a bude tak nejlepší, když se s nimi sociální demokraté domluví sami. Bez dohody s církvemi nebude možné docílit nějaké změny, připustil také. Argumenty ČSSD jsou ale podle něj "silné".

Schůzka s církvemi

Zástupci církví by se s ČSSD mohli sejít ve stejném složení, v němž původně vyjednávali o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. ČTK to řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Socialisté už podle něj katolickou církev o schůzku požádali, termín ale ještě není stanoven. Se zástupci církví chtějí jednat o revizi církevních restitucí. Holub však zopakoval, že církve nemohou z původní dohody se státem ustoupit, protože by pak nemohly naplnit očekávanou službu ve společnosti.
"V tuto chvíli se pan kardinál (Dominik Duka) kloní k tomu, že by bylo vhodné, aby to byla schůzka, která bude ve stejném složení, jak se o dohodě původně vyjednávalo. To znamená, aby tam byli představitelé Ekumenické rady církví a Federace židovských náboženských obcí," řekl Holub.
Pokud by se schůzka uskutečnila v nejužším složení, se socialisty by se sešel předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, předseda České biskupské konference kardinál Duka a předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Podle Holuba jde o rovnocenné skupiny zástupců církví a náboženských obcí, jež společně postupují i s ohledem na zákon, který se na ně vztahuje.
Ruml, který je právě v Austrálii, ČTK řekl, že jej z ČSSD ještě nikdo nekontaktoval. Případnou schůzkou se bude zabývat, až se příští středu vrátí. Se socialisty je připraven se setkat také předseda Federace židovských obcí Papoušek. "Je možné, že jednání bude mít pozitivní výsledek a nějaké řešení, ale také nemusí mít. Uvidíme," konstatoval.
Holub uvedl, že církve chtějí ČSSD vysvětlit, jakým způsobem se dospělo k údajům, které sloužily jako podklad pro zákon o majetkovém vyrovnání. "Ze včerejšího vyjádření pana Zaorálka máme dojem, že sociální demokracie tyto věci buď v minulosti nestudovala, nebo na to neměla čas. Věříme, že pokud toto bude možné, tak bude jasné, že to, co dnes je již součástí zákona, je kompromis, který je na hraně toho, aby církve byly schopny splnit službu společnosti," zdůraznil Holub.
Jestliže má být podle Holuba naplněna úloha církví ve společnosti, tak to nebude možné bez finančních prostředků. Proto se domnívá, že církve nemohou ustoupit z dohodnutých finančních náhrad. Stát dospěl s církvemi k dohodě po více než dvou desetiletích, kdy padl komunistický režim.
Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň se bude během 17 let snižovat až na nulu příspěvek na podporu jejich činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.