Devátý v něm začal pracovat v roce 1984. Právě v tom roce odstartovala, dalo by se říci, natvrdo jeho disidentská činnost. Spolu s přáteli ve Zlíně tiskl samizdatovou literaturu a informace o Chartě, zapojil se do práce Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, stával se známým v prostředí Charty 77, kde brzy získal pověst člověka tvrdého a statečného.
Proslulým se stala jeho forma „pasivního odporu“: s policisty a členy StB se nejen vůbec nebavil, ale při zatčení si lehal na zem, takže jeho robustní tělo museli příslušníci odnášet třeba i ve čtyřech. U jednoho takového „odnosu“ byl účastníkem i tehdejší ředitel Čuba.
„To bylo v roce 1987, odnášeli mě policajti, vytáhli mě za nohy a za ruce ven z ředitelny, on tam stál v kabátě, zíral na mě, zdálo se mi, že pokyvoval hlavou. Ten pohled dosud vidím.“
Do Slušovic jezdily elity východního bloku
Z agrokombinátu byl Stanislav Devátý propuštěn poté, co se stal v roce 1988 mluvčím Charty 77. Svou výpověď soudně napadl a k překvapení svému i svých přátel – a možná ještě režimu – uspěl.
Do Slušovic se však už nevrátil. Konec komunismu neprožil v Československu, ale v Polsku, kam ilegálně v září 1989 přešel hranice a do prosince se skrýval u přátel ve slezské Vratislavi.
Stanislav Devátý, který byl po listopadu 1989 poslancem Federálního shromáždění a v letech 1993 –1997 ředitelem BIS, říká, že za současným vyznamenáním Františka Čuby může být signál směrem k Rusku, neboť vztahy Slušovic se SSSR byly vždy mimořádné.
„Čuba měl nadstandardní vztahy s Ruskem, tedy se Sovětským svazem. Podnikal tam, pěstoval třeba kukuřici na Ukrajině. Do Slušovic přijížděli nejrůznější elitní bolševici z celého východního bloku. Byl tam Jazov s Ligačovem, příští pučisté proti Gorbačovovi, jezdil tam generál Kisczak z Polska. To nejsou žádné moje dohady, o tom se psalo v místním plátku Naše cesta. Kravský rozhled jsme tomu říkali – mám to schované. Kromě toho se tam cvičily zásahové jednotky, školili tam propagandisty, jak působit na veřejnost.“
Rozsáhlý rozhovor se Stanislavem Devátým čtěte ve víkendovém vydání deníku Lidové noviny.
