Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za "zbytečně monarchistický prvek" v Ústavě.
Zemanova mluvčí Hana Burianová v sobotu řekla, že rozhodnutí platí poté, kdy v pátek vyšlo ve sbírce zákonů. Prezident si sice nechal pravomoc u rozhodování v humanitárních případech, podle Burianové ale zároveň platí jeho dřívější vyjádření. "Bude záležet na konkrétních případech," dodala.
Jsou třeba další zaměstnanci
Ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová potvrdila, že její úřad vyřizování milostí převezme. "Vhodné případy budeme předkládat panu prezidentovi k rozhodnutí. Vrací se tím jen staronová praxe, která byla už v minulosti na ministerstvu zažitá," sdělila Benešová v tiskové zprávě.
Nová povinnost si podle ní vyžádá další zaměstnance, se kterými se nepočítalo. Agenda je prý "poměrně rozsáhlá a závažná". Benešová chce situaci řešit v pondělí na poradě vedení ministerstva.
ČTĚTE TAKÉ |
Známý pražský advokát Josef Lžičař řekl, že udílení milostí je výsostné právo ukotvené v Ústavě a prezident by se jej prý neměl zbavovat. Důvodem je podle něj fakt, že hlava státu je mimo justici a nerozhoduje o vině a trestu. "Dává tomu lidský rozměr. Když rozhodování zůstane na profesionálech v justici, domnívám se, že nebude snaha milosti udělovat," dodal právník.
Mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger odmítl Zemanovo rozhodnutí komentovat. "Ústavnímu soudu komentář nepřísluší. Je to pravomoc pana prezidenta a je to čistě na něm," řekl Göttinger.
Prezidenti v minulosti udíleli milost například také odsouzeným, kteří se potřebovali starat doma o děti. Podmíněné tresty u podvodů se někdy promíjely, když člověk uhradil škodu a nebyl dříve trestán. Důvodem mohl být také fakt, že u dotyčného šlo o "mimořádné vybočení z jinak řádného a bezúhonného života" a zaručil se za něj například starosta a lidé z místa bydliště.
Zemanovi předchůdciZemanovi předchůdci v úřadu prezidenta ČR udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil 860 lidem. Dalších více než 1000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident. Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let je udělil individuální milost 412 lidem. Některé případy přitom vzbuzovaly podezření z korupce. Loni na jaře proto ČSSD předložila do Sněmovny návrh zákona, který měl prezidentovu pravomoc udělovat milosti omezit spolupodpisem premiéra nebo ministra spravedlnosti. |
Převedení pravomoci umožňuje prezidentovi trestní řád. Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti. Úřad může také rozhodnout, aby se nezahajovalo trestní řízení, případně se v něm nepokračovalo, může propustit obviněného z vazby nebo přerušit a odložit výkon trestu do doby, kdy se žádost o milost vyřídí.
Počátkem loňského října vstoupil v platnost ústavní dodatek, který pravomoc hlavy státu rozhodnout o zastavení trestního stíhání podmínil kontrasignací ze strany premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Návrh ČSSD, aby kontrasignace byla nutná i v případech odpuštění, zmírnění či zahlazení trestu, nestačila Sněmovna před svým rozpuštěním schválit.
