"Nevidím v tom pozvání chybu. Musíme se bavit s oběma stranami. Jestliže prezident zve Janukovyče, mohl bych já pozvat Klička nebo jiného zástupce opozice. Naším zájmem by mělo být přispět, co to půjde, k zabránění občanské válce na Ukrajině. K tomu potřebujeme oba komunikační kanály," uvedl Zaorálek v rozhovoru pro LN.
Konflikt mezi vládou a opozicí se na Ukrajině vyostřil poté, co kabinet zastavil v listopadu přípravy podpisu asociační dohody s EU. Desetitisíce lidí se pak v Kyjevě účastnily demonstrace "Za evropskou Ukrajinu", protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes, nabývají však čím dál násilnějšího charakteru.
Ve středu pouliční boje radikálního křídla protivládních demonstrantů se zásahovými jednotkami v Kyjevě vyvrcholily dramatickou konfrontací s krveprolitím a oběťmi na životech. "Naším zájmem by mělo být přispět, co to půjde, k zabránění občanské válce na Ukrajině. K tomu potřebujeme oba komunikační kanály," uvedl situaci na Ukrajině Zaorálek.
Napjatý vztah s prezidentem
Zaorálkovy vztahy se Zemanem jsou napjaté ještě z doby, kdy byl nynější prezident šéfem ČSSD. Kandidát na ministra ale věří, že ve věci zahraniční politiky dokážou se Zemanem své kroky sladit. "Prezident je součástí výkonné moci a naše jediná šance je, pokud dokážeme koordinovat své kroky i své výroky. Budu mu říkat, že je to otázka elementární soudnosti téhle země a jejích představitelů, dělat jednu politiku. Ne každý svou," podotkl.
Na dotaz, zda bude evropskou politiku řídit on, či premiérův tajemník pro EU, řekl, že v minulosti byla evropská politika řízena ministerstvy zahraničí a financí, úřadem vlády a Českou národní bankou. "To dozná změn. Zejména role ČNB musí být jiná než role dalšího politického hráče. Triumvirát MZV, úřad vlády a ministerstvo financí ale zůstane," uvedl. S premiérem Bohuslavem Sobotkou i s Tomášem Prouzou, který bude státním tajemníkem pro evropské záležitosti, se prý názorově shodne.
Situace na Ukrajině |
Poté, co se ujme funkce ministra, plánuje Zaorálek ve vedení Černínského paláce provést "docela zásadní změny", a to včetně personálních. "Ale nebudu je vyhlašovat teď. Účast v Rusnokově vládě není celoživotní stigma, zároveň ale lze těžko dělat novou politiku bez nové krve," řekl.
Více Čechů v Afghánistánu? Úlet
Zaorálek se v posledních letech zapsal jako kritik vojenských misí či náklonnosti české diplomacie vůči Izraeli. "Mám pocit, že moje argumenty jsou stále platné. Že například navyšování české vojenské přítomnosti v Afghánistánu byl úlet, protože mise neměla jasný cíl. Neznamená to, že teď zavelím k úprku ze země - už jsem řekl americkým představitelům tady, že stažení jednotek s nimi budeme koordinovat. Jen chci dát obecně více sluchu dosud odmítaným argumentům při tvorbě zahraniční politiky," prohlásil.
Na dotaz, zda s odstupem nelituje své cesty do Sýrie z roku 2008, kdy se tam s tehdejším šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem vydal "navázat kontakty se soudruhy" ze strany Baas syrského prezidenta Bašára Asada, Zaorálek řekl že v té době nemohl tušit, co se stane. "Asad vystupoval jako civilizovaný oftalmolog, ne jako diktátor. Nikdo by si nevsadil, že o tři roky později vypukne takové násilí. Naše cesta byla úzce koordinována s naším ministerstvem zahraničí a hájili jsme tam linii Evropské unie," dodal.
- Dočtěte si celý rozhovor s Lubomírem Zaorálkem v dnešním vydání Lidových novin.
