Rozsáhlý tovární areál, kde se mimo jiné vyráběly slavné letecké motory, byl v posledních letech prázdný. Na pozemcích o rozloze skoro 17 hektarů v blízkosti stanice metra B Jinonice a vilové čtvrti Malvazinky plánovali developeři vybudovat obytný komplex. Jenže ve Waltrovce, kterou ohraničuje rušná čtyřproudová silnice, jen pár kilometrů od centra Prahy se zalíbilo i jelenovi.
|
„Je to ohromná rarita. Jak se město postupně rozrůstalo, volně žijící jelen se v Praze již pár set let neobjevil,“ říká vedoucí Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Jinonicích Václav Nejman.
Ideální podmínky k životu
Jelen je plaché zvíře a není snadné ho zahlédnout ani ve volné přírodě. Nejman nevěří, že samec přišel do Prahy sám. Do areálu jej pravděpodobně někdo vypustil již v mládí a zvíře tam našlo téměř ideální podmínky k životu.
„Tamější křoviska jsou optimálním místem, kde se schovat, nachází tam také rozmanitější potravu, například ovocné stromy, a pokud ho doprava vyloženě neomezuje, hukot aut mu může připomínat šum lesa a zvykne si na něj,“ vysvětluje záchranář.
Do areálu továrny ochránci zvířat umístili fotopasti: tedy fotoaparáty, které reagují na pohyb. Na jejich nočních záběrech poznali mladého jelena, kterému jsou tři nebo čtyři roky. V těchto dnech připravují odchyt zvířete, jehož zvyky mají zmapované. Jelen by se z Prahy měl přestěhovat na venkov, do brdských lesů. Tam lovecká sezona skončila v polovině ledna, nemělo by mu hrozit nebezpečí.
„Jelen nám sice v křovinách prošlapal cestičky, ale ničí již vzrostlé stromy okusováním nebo si o ně brousí parohy,“ vysvětlil důvody přesunu zvířete manažer stavebního projektu Oldřich Kupec.
Jelen z Waltrovky není jediný
Kvůli stavebnímu ruchu se musí divoké zvíře stěhovat. „Celá stavba je taková velká skládačka složená ze spousty malých dílů. Jedním z nich se teď stal jelen a my to musíme vyřešit,“ říká Kupec.
„Džungli“, ve které se jelen nyní pohybuje, podle projektu zčásti nahradí veřejný park o rozloze jeden a půl hektaru.
Jelen z Waltrovky není jediným divokým zvířetem, které se usídlilo uvnitř Prahy. Zcela běžně se v katastru hlavního města objevují lišky, divoká prasata či stádečka srnčí zvěře. Ke stálým klientům Thomayerovy nemocnice v Krči patří mufloni. Jejich stádo se do nemocničního klidu stáhlo z Kunratického lesa, kde jej rušili hluční návštěvníci a volně pobíhající psi. Na pozemcích nemocnice se jim daří: nikdo je nehoní a ještě dostávají krmení.
Divoká zvířata se do kontaktu s lidmi dostávají hlavně v okrajových částech hlavního města, které se neustále rozrůstají.
„Náš tlak na přírodu je obrovský a zvířatům nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit,“ říká Nejman. Praha pro zvěř rozhodně není bezpečná. Za jediný rok přijme jinonická záchranná stanice až dva a půl tisíce zvířecích pacientů. Většinou se zraněními, která způsobili lidé.