LN: Znal jste Shahrama Abdullah Zadeho?
Myslím, že jsem s ním párkrát mluvil, zajímal se o alternativní fondy.
LN: Kde jste na sebe narazili?
On se na mě nakontaktoval sám, potkal jsem se s ním v lobby baru v Hiltonu, když jsem tam měl nějakou schůzku, ale to už je strašně dlouho, možná čtyři roky. A pak jsem o něm už neslyšel.
LN: Proč se na vás tehdy obrátil?
Asi se o mě dozvěděl ze sněmovny, ale to jsem ještě nevedl rozpočtový výbor. Ptal se mě, zda neuvažujeme o zákonech o alternativních fondech. Řekl jsem mu, že o tom nic nevím, a on mi říkal, že by je tady rád založil. Ty fondy měly spravovat peníze nějakých institucí a investovaly tady v České republice. Vlastně něco podobného, co později navrhovali nějací poslanci. Česko z toho podle něj mělo mít prospěch.
Vysoce postavení politici, kteří s íránským byznysmenem přišli do styku.
LN: Vyhověl jste mu?
Já jsem tehdy věděl, že takové zákony u nás nejsou. A jestli má nějakou možnost si to prosadit – nevím, jestli byl český občan, měl tady trvalý pobyt... On mi nicméně řekl, že může v České republice podnikat.
LN: Doporučil jste mu nějaké politiky, kteří by mu mohli pomoct?
Ne, řekl jsem mu, že to podle našich zákonů nejde a pak se to objevilo ve sněmovně. To tam samozřejmě nepředkládal on.
LN: Mimochodem neměl něco společného s tím vaším výletem do Dubaje? Nepomáhal vám ho zařídit, platit?
To teda neměl. To jsem už vysvětlil, kdo to zařizoval.
Kauza za 2,3 miliardy
|
