Zástupci církví v komisi vyzvali vládu, aby s nimi zahájila oficiální jednání o kooperativním modelu další vzájemné spolupráce mezi státem a církvemi. Církve souhlasí se zveřejňováním svého hospodaření a jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu, což si vyžádá změnu zákona z roku 2002 o církvi, nikoli zákona majetkovém vyrovnání s církvemi, uvedly církve v prohlášení.
"Církve navrhly ukončení expertní skupiny s tím, že nejsou ochotny přistoupit na snížení finančních náhrad ani na odstoupení od inflační doložky," uvedla vedoucí vyjednávacího týmu ČSSD a ANO Alena Gajdůšková (ČSSD).
"Musíme konstatovat, že nebylo možné dosáhnout dohody na úrovni expertní komise. Je to situace, ve které naše argumenty, které v této chvíli nabízíme společnosti, aby je posoudila, nebyly ze strany hnutí ANO a ČSSD přijaty," řekl novinářům generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Věc se podle něj v tuto chvíli stává jednoznačně politickou diskusí o postavení církve ve společnosti. A o tom by měla jednat vláda. "Proto vládu vyzýváme k tomu, aby toto jednání započala jako celek nikoliv pouze jednotlivé strany," dodal.
Gajdůšková dodala, že zástupci politiků vznesli požadavek, aby církve sebe vzaly závazek o možném předkupním právu státu, pokud by chtěly majetek získaný v restitucích prodávat. "Především pokud se týká majetku kulturního dědictví, požadavek ale zněl na veškerý majetek, který bude vydáván, aby si stát ošetřil své zájmy. Trváme také na požadavku účelové vázanosti toho, co bude vypláceno jako finanční náhrada," řekla. Podle ní jde o to aby majetky nešly do třetích rukou, aby nebylo "nějaké překupování kulturního dědictví českého národa".
Restituce by se mohly danit
Vedoucí vyjednávacího týmu Alena Gajdůšková (ČSSD) dnes odpoledne pohrozila, že pokud se tým sociální demokracie a hnutí ANO nedohodne s církvemi na úpravě restitucí, mohly by se zdanit finanční náhrady, které církve dostávají za nevydaný majetek.
Gajdůšková připustila, že případná změna zákona o majetkovém vyrovnání by s sebou nesla rizika vážných sporů, kvůli tomu, že stát s církvemi uzavřel také restituční smlouvy, které se bez jejich vůle nedají změnit. Zdanění náhrad, například za pomoci zvláštní daně, by šlo ale prosadit i navzdory církvím.
Jak probíhalo vypořádání státu s církvemi:- 30. května 2011 - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.
- 25. srpna 2011 - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.
- 11. ledna 2012 - Zákon o vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné.
- 19. ledna 2012 - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu pokus o krádež. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, ale bez výsledku.
- 29. března 2012 - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.
- 14. července 2012 - Sněmovna schválila církevní restituce.
- 15. srpna 2012 - Senát hlasy levice restituce odmítl.
- 29. srpna 2012 - Klaus v dopise premiérovi Nečasovi požádal o osobní garanci toho, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici 25. února 1948.
- 3. září 2012 - Nečas Klause ujistil, že vládní návrh nenese riziko prolomení hranice roku 1948. O tomtéž jej ujistily církve. Ústavní soud stanovil, že do schválení restitucí mohou o jednotlivých nárocích církví rozhodovat soudy.
- 8. listopadu 2012 - Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi.
- 22. listopadu 2012 - Prezident Klaus zákon nevetoval, ani nepodepsal.
- 5. února 2013 - Skupina senátorů podala z podnětu Věcí veřejných proti církevním restitucím stížnost k Ústavnímu soudu. Do konce února přibyly stížnosti od poslanců ČSSD a KSČM.
- 22. února 2013 - Premiér Nečas za ČR podepsal smlouvy o finančním vypořádání s celkem 16 církvemi a náboženskými spolky. Dokumenty signoval přes protesty opozice.
- 3. června 2013 - Církevní restituce u Ústavního soudu obstály. Soudci vyškrtli ze zákona o majetkovém vyrovnání jedno slovo, ve zbytku návrh na zrušení normy zamítli.
- 11. července 2013 - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových oznámil, že v červnu vydal církvím první tři pozemky. Jednalo se o první vrácení majetku podle zákona o církevních restitucích vůbec.
- 20. července 2013 - Přijetí zákona o církevních restitucích neprovázel žádný trestný čin. K tomuto závěru dospělo pražské vrchní státní zastupitelství.
- 21. listopadu 2013 - ČSSD, jež vyhrála říjnové parlamentní volby, se dohodla se zástupci církví na vzniku komise, která by posoudila návrhy sociální demokracie na úpravu restitucí.
- 17. prosince 2013 - Expertní komise složená ze zástupců ČSSD, hnutí ANO a církví se sešla ke svému prvnímu zasedání.
- 5. února 2014 - Vyjednávací tým ČSSD a hnutí ANO oznámil, že chce mimo jiné snížit náhrady za nevydaný církevní majetek zhruba o 13 miliard korun.
- 17. března 2014 - Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zřídila šestičlenný monitorovací výbor k církevním restitucím. Výbor má vládu čtyřikrát ročně informovat o průběhu vydávání majetku.
- 18. března 2014 - KSČM neprosadila uzákonění referenda o zrušení církevních restitucí.
- 25. března 2014 - Zástupci církví navrhli ukončit jednání expertní komise. Nepřistoupili na žádné z výhrad, které k zákonu měly ČSSD a ANO.
|
