V Kutné Hoře se nezaměstnanost pohybuje v současné době okolo 7,3 procenta. Na tamní pobočce úřadu práce čeká na práci přes 64 tisíc lidí a číslo roste s každým měsícem. Započteni jsou v něm i bývalí vězni.
Jenže ti jsou podle organizace Rubikon centrum, která pomáhá bývalým vězňům najít si práci, v horší pozici než ostatní - nesou si s sebou cejch trestance. Právě v Kutné Hoře začala organizace spolupracovat s úřadem práce.
"Pobočku v Kutné Hoře jsme otevřeli proto, že situace při zaměstnávání lidí se záznamem v rejstříku je tady dramatická," řekl LN mluvčí organizace Bořek Slezáček. Rubikon centrum bude v regionu shánět zaměstnavatele, kteří by se neobávali dát bývalým vězňům práci. Klienti nebudou přicházet jen z úřadu práce, za organizací je pošle i místní probační a mediační služba.
Recidiva? 60 procent
"Zlepšení tohoto stavu by znamenalo nejen výrazné zlepšení bezpečnostní situace a ochrany soukromého i veřejného majetku, ale také výraznou úsporu peněz nás všech," je přesvědčen Slezáček. Připomíná, že den jednoho vězně za mřížemi stojí daňové poplatníky tisíc korun. A recidiva se pohybuje okolo 60 procent.
Více než rok po amnestii - infografika.
Podle Renaty Malichové, ředitelky krajského úřadu práce v Příbrami, kam Kutná Hora spadá, by spolupráce s odborníky mohla toto číslo snížit. „Čím víc se se sociálně vyloučenými, ať už jdeominoritu, bývalé vězně, nebo zdravotně postižené, pracuje, tím je to lepší. Bez toho je těžké je začlenit na trhu práce a do běžného života,“ řekla LN Malichová.
Podobnou spolupráci by podle ní mělo zahájit každé větší město. Přesvědčit zaměstnavatele, aby přijal člověka se záznamem v rejstříku, je podle ní někdy velmi těžké. „Každý zaměstnavatel má ale možnost si člověka se záznamem v rejstříku vyzkoušet. Apokud projde tříměsíční zkušební lhůtou, prokáže svoji loajalitu, tak si ho tam nechá,“ sdělila.
Středočeský kraj loni zaznamenal i vyšší kriminalitu kvůli amnestovaným vězňům. Těch bylo 632 a spáchali celkem 428 trestných činů. Znovu jich policie loni stíhala 249. Problémy ale hlásí i další kraje.
Z 50 byly tři tisíce amnestovaných znovu stíhány
V celém Česku bylo na konci loňského roku stíháno zhruba tři tisíce z více než 50 tisíců propuštěných amnestovaných. Většina z nich kradla.
O tom, jak bylo těžké sehnat si práci, vyprávěl po roce od amnestie i Miroslav Kesner. Odsouzen byl na 20 měsíců za neplacení alimentů. Po necelém roce ve vězení se dostal na svobodu z věznice ve Stráži pod Ralskem. V deset večer dorazil do Prahy k sestře. Druhý den nevěděl, kam půjde.
"Tím, že věznice byla pracovní, jsem měl nějaké peníze. Ale rozhodně jsem nebyl zaopatřen na dlouhou dobu," řekl LN Kesner.
Zaplatil si ubytovnu a byl bez peněz. V zimním období nebylo lehké sehnat ani brigádu. Dávky v hmotné nouzi dostal až za několik týdnů, protože úřady byly zavalené žádostmi dalších amnestovaných. "Člověk nemá na jídlo, na základní hygienu, na nic. Kdybych neměl sestru, tak padnu," vzpomínal na nejtěžší období pan Miroslav. Nyní už má stabilní práci. "Pracuju jako správce budovy jedné školy a díky tomu, že mám práci, se mi daří docela dobře," dodal.
