„Je to postavené na strachu, že ohrozí zdraví svého potomka. Soukromé banky ale manipulují s nepodloženou teorií. Nyní je použitelnost buněk z vlastní pupečníkové krve ke konkrétní léčbě téměř nulová. V případě nouze navrch fungují veřejné banky, které poskytnou vhodnou krev od dárců,“ tvrdí farmaceutka Martina Rabatinová.
Metody ve fázi výzkumu
K čemu se používá pupečníková krev
Použití:
|
Na sběr a skladování vlastní pupečníkové krve se v Česku specializují dvě soukromé společnosti. Cord Blood Center je na trhu přes deset let. Národní centrum tkání a buněk (NATIC) službu nabízí druhým rokem. Rodiče uložení krve dítěte vyjde i se skladováním na desítky tisíc korun. Ještě nedávno obě společnosti na svých webových stránkách uváděly desítky diagnóz, jež mají být léčeny právě vlastní pupečníkovou krví. Ani jedna z nich přitom nezdůrazňovala, že v současnosti jde velmi často jen o metody ve fázi výzkumu. Zavádějící informace o léčbě onkologických onemocnění, jako je třeba leukemie, již z informačních materiálů stáhly. Obě společnosti Lidovým novinám potvrdily, že zatím nebyl k léčbě využit ani jeden z jimi uložených štěpů.
„Primárním cílem ukládání vlastní pupečníkové krve není její využití pro léčbu hematologických či vrozených metabolických nebo imunologických onemocnění osoby, která si ji ukládá. Vnímáme ji především jako zdroj kmenových buněk, které mají potenciál využití v regenerativní medicíně,“ zdůrazňuje vedoucí lékařka firmy NATIC Dagmar Hrůzová. Tyto buňky by se podle ní mohly stát výchozím materiálem pro moderní terapii ušitou „na míru“ potřebám pacienta.
Vedle soukromých subjektů v ČR funguje pod Ústavem hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) veřejná Banka pupečníkové krve, která ji sbírá od dárkyň. „Každý si musí rozmyslet, jestli se mu peníze za úschovu vlastního štěpu chtějí vydat. Pravděpodobnost jeho použití je mizivá, udává se poměr jedna ku třem až čtyřem tisícům,“ řekl Ivan Fales z ÚHKT.
V jakých případech má smysl ukládat pupečníkovou krev? Celý text najdete ve víkendovém vydání LN.