Lidovky.cz

Opravy za 300 milionů. Evropské fondy pomohly zrekonstruovat židovské památky

Česko

  11:28
PRAHA - Šest synagog a další čtyři židovské památky. To je bilance oprav, které proběhly v rámci projektu Revitalizace židovských památek v posledních pěti letech. Významnou částí se na nich podílely evropské fondy. Celkově opravy přišly na 282 milionů korun. Česká republika z této částky zaplatila 15 procent.

Interiér Zadní synagogy

Projekt Revitalizace židovských památek v ČR byl součástí Integrovaného operačního programu vypsaného ministerstvem kultury. Opravily se synagogy v Brandýse nad Labem, Březnici, Krnově, Mikulově, Nové Cerekvi a Plzni. Vznikly v nich stálé expozice, které umožňují seznámit se s židovskou historií a s judaismem v autentickém prostředí.

ČTĚTE TAKÉ:

V Nové Cerekvi je například expozice Architektura synagog v českých zemích, v Brandýse nad Labem, kde byla synagoga po rekonstrukci otevřena 10. června, vznikla expozice Judaismus a jeho prameny, jazyk a písmo. Obnovené byly i další židovské památky - obecní dům v Boskovicích, židovská škola v Jičíně, rabínský dům v Úštěku a rabínský dům v Polné s expozicí o jednom z největších projevů antisemitismu v české historii.

Rozkvět židovské komunity

Nejvíce synagog v českých zemích vzniklo v 19. století, kdy zdejší židovské obyvatelstvo provázela emancipace v mnoha oblastech života. Společenské změny se projevily v dosud největším hospodářském, kulturním a populačním rozkvětu židovské komunity, který našel odezvu i v intenzivní výstavbě nových synagog. Již v 50. letech v mnoha obcích a městech vyrůstají první velké chrámy, v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století se budovaly honosné chrámy na nových třídách velkých měst a průmyslových center.

K nim patřil například Nový templ - dnešní Španělská synagoga v Praze, nebo ve své době největší kopulový chrám v Čechách - Nová synagoga v Teplicích. V letech 1800 až 1918 vzniklo v českých zemích 360 synagog.

300 nevyužitých synagog

Velká část z nich byla vypálena během pogromu za takzvané křišťálové noci v listopadu 1938, po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 nebo po deportaci židovských obyvatel do koncentračních táborů v roce 1942. Synagogy poničily i závěrečné boje druhé světové války. Po roce 1945 mohlo být obnoveno jen několik málo náboženských obcí ve velkých městech. Téměř 300 synagog zůstalo nevyužitých, chátraly nebo byly využívány k jiným účelům. Opravovat se začaly až v 90. letech.

Příslušné instituce dnes mluví maximálně o stovce dochovaných synagog. Jitka Oltová, která již několik let systematicky pořizuje fotodokumentaci židovských památek v Čechách a na Moravě, na svém webu uvádí počet 207. "Z nich některé jsou přestavěny do té míry, že byste v těchto stavbách rozhodně nepoznali jejich původní účel," píše. Bohoslužbám nyní slouží pouze Staronová, Vysoká, Španělská a Jubilejní synagoga v Praze, synagogy v Děčíně, Plzni a nově postavená synagoga v Liberci. Křesťanským církvím slouží dalších 25 synagog.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.