Na ten zákon by nejradši všichni zapomněli. V roce 2012 jej na vlně protikorupčního tažení a pod tlakem Evropské unie prosadilo ministerstvo financí. Bezmála dva roky by tak už všechny firmy žádající o dotace měly překládat seznam vlastníků, vlastněných firem a obchodních partnerů. Norma měla zamezit střetu zájmů, kdy by skrytým majitelem firmy mohl být politik či vlivný úředník. Jenže novinka zůstala jen na papíru.
ČTĚTE TAKÉ: |
Úřady totiž žádné doklady nepožadují. Anebo je uspokojí jen strohý výpis z obchodního rejstříku. "Většina poskytovatelů dotací tuto informaci vůbec nepožaduje. Těm všem může auditor při kontrole udělit sankci, v krajním případě hrozí i úplné vracení dotací,“ prohlásil Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie.
Hraje se o 44 miliard
V minulých týdnech oslovil všechna ministerstva a ze sondy mezi úřady vyplynulo, že u 5400 z celkových 16 tisíc dotací přidělených za poslední dva roky nechtěly od firem důsledné rozkrytí jejich vlastníků. Podle Skuhrovce se hraje o sumu 44 miliard, kterou firmy v krajním případě budou muset vracet.
"Vzali jsme registr poskytnutých dotací ministerstva pro místní rozvoj a podívali jsme se, jaký objem z dotací dostaly akciové společnosti a společnosti s ručením omezením, tedy subjekty s povinností dokládat vlastnickou strukturu," vysvětluje Skuhrovec, jak k závratné sumě dospěl.
Pět ministerstev a úřadů poskytujících evropské dotace v principu uznalo, že při rozdělování peněz nepostupují podle zákona. "Pouze tři úřady popsaly postup, který podle našeho názoru odpovídá zákonu," shrnuje Jitka Kmošková, právnička z kanceláře Frank Bold, která je stejně jako Centrum aplikované ekonomie členem platformy Rekonstrukce státu.
Průzkum registru Dotinfo.cz, kam by měly instituce informace o doložených vlastnících posílat, ukázal, že zákon stoprocentně dodržuje jen ministerstvo pro místní rozvoj. U dalších zveřejněných projektů nejsou uvedeni vlastníci a navíc počet projektů hrubě neodpovídá počtu rozdělených dotací.
Průmysl: Děláme to po svém
Například ministerstvo průmyslu a obchodu, přes nějž proteklo 25 miliard korun, informace získává samo z dostupných registrů. "V zákoně výslovně nestojí, že musíme informaci požadovat přímo po žadateli, když jsme si tuto informaci schopni sami ověřit z dostupných registrů, což je smyslem státní správy bez zatěžujících administrativní zátěže pro podnikatele. Zároveň tím předcházíme i situacím, kdy by žadatel uváděl v rámci čestných prohlášení nepravdivé údaje, takto dochází k přímému ověření vlastnické struktury a vazeb," argumentuje mluvčí rezortu Filip Matys.
Avšak to podle Skuhrovce nestačí. "V zákoně se o tom nic nepíše a navíc z hlediska prevence střetu zájmů je to úplně k ničemu. Když budu mít firmu vlastněnou z Kajmanských ostrovů, v systému sledování vazeb ji nenajdou," upozorňuje.
Dotace přidělené v rozporu se zákonem.
Po dvou letech se tak ukazuje, že zákon neplní původní cíl, jímž bylo "zprůhlednit a veřejnosti zpřístupnit veškeré informace o dotacích či transferech veřejných prostředků". "Bylo to plnění protikorupční strategie vlády, z něhož se spousta bodů plnila jen na papíře, aby si ministerstva mohla odškrtnout, že to mají. Mohla to být také kouřová clona pro Brusel, aby to vypadalo, že tady řešíme střet zájmů," myslí si Skuhrovec.
Ministerstvo financí podle něj musí zákon vyjasnit. "Ať je jasné, co se musí a nemusí. Jde o přímé a nepřímé vlastníky. Je tam napsáno 'doloží vlastníky', ale není už jasné, zda jde o vlastníka z prvního kolena, nebo konečného vlastníka. A pak jde také o minoritní akcionáře. Když žádáte o milionovou dotaci, abyste dokládal jednoprocentní vlastníky," navrhuje Skuhrovec.
Finance: Jsme znepokojeni
Správci státní kasy prý o problému ví a s Centrem aplikované ekonomie o něm jednají. "Ministerstvo financí je samozřejmě znepokojeno zjištěnými nedostatky při poskytování dotací a do budoucna se na tuto problematiku zaměří v rámci své metodické činnosti," reagoval na dotaz server Lidovky.cz mluvčí Radek Ležatka. Zároveň odmítá, že by reálně vracení dotací hrozilo. "Jedná spíše o formální pochybení, které nemá přímý dopad na řádnou realizaci podporovaných projektů," tvrdí.
Problém se podle Skuhrovce vyskytuje napříč Evropou. Příliš se ale neřeší. "Europarlament na jaře schválil direktivy, které přesně tohle požadují. V tuhle chvíli to je pro Brusel velký problém, který by rád řešil, ale zatím to nikomu explicitně nenařídil," popisuje. Česko by se podle něj ale mohlo dostat do mnohem větších problémů. Ke stejným pochybením totiž dochází i při čerpání národních fondů.
