Lidovky.cz

Češi ztrácí zájem o adopci. Oblíbili si pěstounství, zvláště to na přechodnou dobu

Česko

  15:00
PRAHA - Zájem o osvojení dětí z ústavů klesá. Situace vyvrcholila loni, kdy počet žádostí o adopci klesl na desetileté minimum. Podle odborníků na náhradní rodinnou péči za to může hlavně rostoucí obliba pěstounství. Dále také změna legislativy, vysoký věk žadatelů i specifické nároky při výběru dětí.
Rodina - ilustrační foto

Rodina - ilustrační foto foto: Shutterstock

V Česku klesá zájem o osvojení dětí umístěných do ústavní péče. Úřady v loňském roce evidovaly pouhých 626 žádostí. Přitom třeba v roce 2006 to bylo o třetinu více. „Krize trvá. Mladé páry dnes velmi poctivě řeší, zda a kolik dětí si mohou ‚dovolit‘, ať už biologickou cestou, nebo osvojením,“ řekla serveru Lidovky.cz Zuzana Baudyšová, zakladatelka a ředitelka Nadace Naše dítě.

PSALI JSME:

Číslo, které v tabulce svítí červeně, překvapilo vedle odborníků na náhradní rodinnou péči i samotné ministerstvo. „Nicméně se nejedná o dlouhodobý trend. V roce 2012 bylo podáno více žádostí, než v roce 2011,“ upozornil mluvčí resortu práce a sociálních věcí Petr Habáň na kolísavý charakter statistiky. Hranice osmi stovek žádostí za rok ale nebyla překročena už od roku 2008. 

Oblíbené pěstounství

Děti v ústavní péči:

Podle statistik ministerstva je do ústavní péče umístěno rok od roku čím dál méně dětí. Například loni jich bylo o tři sta méně než v roce 2012, tedy 1575.

Pokles počtu dětí umístěných v ústavních zařízeních přisuzuje ministerstvo důsledku snahy posilovat jak preventivní práci s rodinami, tak posilování náhradní rodinné péče.

Každý rok je do osvojení svěřeno okolo 500 dětí.

Důvodů, proč k tomuto negativnímu jevu dochází, je podle odborníků oslovených serverem Lidovky.cz hned několik. Shodují se v tom, že velký podíl na poklesu zájmů o adopci nese především rostoucí obliba pěstounství (jiná forma náhradní rodinné péče, jež končí dospělostí dítěte a při níž rodičům dítěte zůstává zachována rodičovská zodpovědnost  - pozn. red.)

„Díky medializaci pěstounské péče se některé rodiny po bližším seznámení s ní rozhodnou spíše pro tuto formu,“ říká sociální pracovnice Pavla Pokorná, která působí ve Středisku náhradní rodinné péče.

Tento trend dokazuje i statistika ministerstva. Zatímco do roku 2010 počet žádostí o adopce převažoval, po roce 2011 úřady evidovaly více formulářů k pěstounské péči. A rozdíl je s každým následujícím rokem výraznější. Loni to bylo o 1130 případů více.

Pěstounem na přechodnou dobu

Podle Baudyšové lidé projevují čím dál větší zájem i o pěstounství na přechodnou dobu (maximálně na rok - pozn. red.). „Neříká se mi to dobře, ale finanční motivace u pěstounství na přechodnou dobu je větší než u adopce,“ říká Baudyšová. Stejně tak i pěstounská péče na neomezenou dobu je státem více podporovaná než adopce.

Že by „přechodné“ pěstounství, které má chránit děti před umístěním do ústavů, konkurovalo adopci, ovšem odmítá pěstounka Alžběta Hlásková. „Pouští se do toho úplně jiná skupina lidí. Tedy ti, kteří už mají rodičovské ambice naplněny. Lidé, kteří chtějí dítě adoptovat, mají ambici dovést ho až do dospělosti, chtějí si tím naplnit svoji rodičovskou touhu. To v pěstounství na přechodnou dobu není vůbec možné,“ říká Hlásková. Adopci podle ní komplikuje spíše prodloužení soudních lhůt kvůli novému občanskému zákoníku. „Loni trvalo předávání dítěte do rodiny osvojítelů jeden až dva týdny. Teď to trvá kvůli průtahům soudu i několik měsíců,“ dodala pěstounka.

Specifické nároky žadatelů

A jaké jsou další důvody poklesu zájmu o adopce? Zakladatelka Nadace Naše dítě Baudyšová popisuje, že „žadatelé mají zájem hlavně o miminka, často bílé pleti a také také si kolikrát určují, že chtějí třeba jen holčičku, nebo naopak chlapečka“. Ne všechny děti v ústavech ovšem splňují vysněné „parametry“.

TÉMA LN:

A může to být také atmosféra po změně legislativy, která dočasně snižuje zájem o adopce, myslí si sociální pracovnice Pokorná. Protože nový občanský zákoník platí teprve od 1. ledna 2014, neustálily se zatím podle ní dostatečně všechny změny v praxi, což vnáší do prostředí náhradní rodinné péče trochu zmatku a nejistoty. Zájemci přitom chtějí být důkladně informováni, jak celý proces osvojení dítěte probíhá.

Žádostí v Česku je méně, ačkoli pravidelně vychází zprávy o přibývajících problémech s neplodností. (čtěte více) Do věku žadatelů se ovšem dostávají početně slabší ročníky.

Překážkou k cestě za adopcí by mohl být také vysoký věk žadatelů.  „Lidé se v dnešní době pokoušejí o dítě často až ve zralejším věku, založení rodiny odkládají, a pak třeba zjistí, že nemůžou mít svoje vlastní,“ říká Pokorná a doplňuje, že podle zákona musí být mezi náhradními rodiči a osvojovanými dětmi přiměřený věkový rozdíl. „Když je žadatelům hodně přes čtyřicet let a chtějí malé dítě, miminko, tak těch šancí na jeho svěření zase tolik nemají. A je možné, že právě z toho důvodu si to pak rozmyslí,“ dodala.

RokPočet žádostí o osvojeníPočet žádostí o pěstounstvíPočet dětí umístěných
do ústavní výchovy
Počet dětí
v ústavní výchově
2005871--8648
2006912--8691
2007909--9064
200879061222958009
200972554322027975
201068262120557685
201167370319017340
2012729115218757045
2013626175615756524
Zdroj: MPSV
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.