"Při vstupu do eurozóny by Česká národní banka ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky," uvedl Zeman. "Aniž bych se vyznačoval hypertrofickou podezřívavostí, nemohu vyloučit možnost, že kroky, které podniká ČNB s devalvací české měny, mohou být motivovány i snahou prodloužit interval, dokdy Česká republika vstoupí do eurozóny a tím si zachovat kompetenci této instituce," podotkl. Je podle něj prý známo, že každá instituce usiluje o to, aby její kompetence byly co největší.
Podle prezidenta devalvace koruny centrální bankou "prakticky v dohledné době znemožnila" přijetí společné evropské měny v Česku, které hlava státu podporuje. Zeman se dnes při jednání s odbory shodl na tom, že pokud by Česko při současném kurzu koruny euro přijalo, prodělali by na tom jak zaměstnanci, tak důchodci.
"Když v listopadu loňského roku došlo k intervenci (ČNB), tak nám bylo slibováno, že intervence zajistí 30 tisíc pracovních příležitostí. Nevíme o žádné pracovní příležitosti, která vznikla z titulu zhoršení kurzu české koruny," přidal se k prezidentovi Středula. Podle něj mají Češi právo na jiný směnný kurz, než je téměř 28 korun za euro. "My prostě nechceme jít s holým pozadím do eurozóny," zdůraznil odborářský předák.
Oslabení korunyČNB oslabila loni v listopadu korunu vůči euru zhruba o sedm procent, aby odvrátila hrozbu poklesu spotřebitelských cen. Za svůj krok čelila kritice. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016. |
Současná vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) chce podle koaliční smlouvy dále připravovat Českou republiku na vstup do eurozóny. Podle květnového vyjádření ministra zahraniční Lubomíra Zaorálka by se tak mělo stát do pěti až šesti let. V nedávném průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se proti přijetí eura vyslovily zhruba tři čtvrtiny Čechů.
