Neudělení azylu pro rodinu znamená jediné: zásadní posun v návratu do Ruska. Odtud ale matka se třemi dětmi více než před dvěma roky utekla před krevní mstou, jak popsal server Lidovky.cz. Dnes osmnáctiletou dívku před pěti lety vydíral chlapec z její rodné vesnice Novyj Kumuch nedaleko Machačkaly, hlavního města Dagestánu, republiky na jihu Ruské federace.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hrozil jí zveřejněním erotických fotomontáží, pokud mu nebude platit. Když se věc provalila, vložil se do ní otec Zainap. Jenže spor ukončil zabitím chlapcova otce a zraněním jeho matky. Syn a soused zavražděných krátce nato otce Zainap postřelili a on později zemřel v nemocnici. Rodina pak ze strachu z další pomsty musela z rodné vsi přes Petrohrad utéct až do Česka, kde požádala o azyl. Ovšem u Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra neuspěla a jeho rozhodnutí neudělit dívce s rodinou azyl posvětil v srpnu i soud.
"Z výpovědi je zřejmé, že svou vlast opustila z důvodu hrozby vykonání krevní msty, obává se o životy svých dětí. Krevní msta je bezpochyby nezákonným jednáním, které má trestně právní povahu. Nelze ji však považovat za pronásledování ve smyslu zákona o azylu," stojí v usnesení, které má server Lidovky.cz k dispozici.
Úřad odmítl azyl udělit s tím, že rodina Zainap v Rusku nečelila pronásledování ze strany státních orgánů, krevní msta je totiž sporem mezi soukromými osobami. Podle soudu však lze mezinárodní ochranu udělit i v takové situaci. Na kauzu rodiny se to však nevztahuje.
"Motivem krevní msty je snaha poškozené rodiny pomstít se za smrt příbuzného. Krajský soud připouští, že i obavy z jednání soukromých osob mohou být za určitých okolností důvodem pro udělení azylu, musí se však jednat o azylově relevantní pronásledování, což však není případ krevní msty," vysvětluje v rozsudku.
Místo, aby rodina utíkala, měla se podle soudu obrátit na místní policii. Až v případě, že by jí nepomohla, vznikl by podle něj relevantní důvod k posuzování udělení azylu. "Ze zpráv o zemi původu tedy nevyplývá, že by v Ruské federaci neexistoval systém ochrany práv občanů, byť lze připustit, že není jakkoliv dokonalý," poznamenal soud.
Zdůvodnění zamítnutí stížnosti opřel i o judikaturu Vrchního soudu v Praze. "Je známým jevem v každé zemi, že příslušníci určité rasy, národnosti...se mohou stát terčem ústrků, slovních a fyzických útoků....zdrojem takového nepřátelského jednání mohou být nejrůznější lidské vlastnosti jako xenofobie, animozita, závist, msta a dřívější příkoří...to však samo o sobě ještě není pronásledování...," uvedl vrchní soud.
Podle rozsudku krajského soudu v Ostravě z roku 2005 zase "azyl jako právní institut není (a nikdy nebyl) univerzálním nástrojem pro poskytnutí ochrany před bezprávím, jakkoliv surovým, hrubým a těžce postihujícím jednotlivce nebo celé skupiny obyvatel."
Rodině Zainap nyní zbývá poslední šance, kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Ten buď rozhodnutí ministerstva, soudu, či obou zruší a případ jim vrátí k novému posouzení, nebo stížnost zamítne, což by pro rodinu znamenalo jistý návrat do Ruska.
