Lidovky.cz

10 odstínů voleb. Velký přehled, o čem rozhodnou podzimní volby

Česko

  11:00
PRAHA - O co se hraje v říjnových volbách? Koho čekají ztráty a kdo naopak bojuje o svou první roli v politice? Kteří kandidáti doufají v krátkou paměť voličů a kteří zas v jejich selektivní paměť? Než bude rozhodnuto, přečtěte si, které momenty letošních voleb stojí zato sledovat.

Volby - ilustrační foto foto: MAFRA - Tomáš Frait

Méně oranžové v Senátu

Jako každé dva roky, i letos se opět volí třetina senátu, tedy 27 senátorů. Z toho 23 křesel obhajuje ČSSD, která má v současnosti v horní komoře většinu. Aby si ji udržela, musela by obhájit alespoň 20 křesel. Ze slov předsedy strany Bohuslava Sobotky je však patrné, že s takovým úspěchem strana nepočítá a je spíše smířena se ztrátou většiny. Jako minimum, které ČSSD musí získat, totiž Sobotka určil pouhých devět mandátů. To nezní moc sebevědomě. Funkci senátora bude obhajovat například předseda horní komory Milan Štěch, senátorka Alena Gajdůšková, ale také dva ministři: Marcel Chládek a Jiří Dienstbier.

Vyšlo to! Volby na podzim 2008: Jiří Paroubek v radostném objetí s tehdejším...

Podle politologa Josefa Mlejnka je zřejmé, proč je Sobotka v odhadech střídmý. „Mluvíme o 23 křeslech, které získala ČSSD během Paroubkovy tsunami kvůli 30korunovým poplatkům ve zdravotnictví v roce 2008, a to za pomoci americké agentury PSB, kterou si později v parlamentní kampani najal Andrej Babiš (ANO),“ vysvětlil Mlejnek. Nyní podle něj ČSSD nemá šanci podobný úspěch zopakovat. „Je nejen jiná společenská, politická situace, ale kandiduje i hnutí ANO plus několik nových subjektů a dochází k dalšímu přeskupování stranického spektra,“ dodal politolog.

Pro ODS „nejdůležitější“ volby

Letošní komunální volby se odehrají bez pár dní rok poté, co čísla potvrdila výraznou ztrátu důvěry voličů v občanské demokraty. Z donedávna vládnoucí partaje se kvůli kauze Nagyová rázem stala strana, která v parlamentních volbách získala jen necelých osm procent hlasů voličů. Ještě o něco slabší výsledek přišel v evropských volbách letos na jaře. A komunální volby? „Budou pro budoucnost naší strany nejdůležitější,“ uvedl bez nadsázky už dříve místopředseda strany Miloš Vystrčil.

ČTĚTE TAKÉ:

Dosud se totiž ODS mohla pyšnit minimálně zapuštěnými kořeny v obcích a městech. Nyní se ukáže, zda jsou stále dostatečně pevné, aby na nich strana mohla stavět při vytoužené cestě zpět do vládní politiky. Bezmála 13 tisíc kandidátů za ODS tak má daleko důležitější úkol, než jejich předskokani v květnových eurovolbách. A to i proto, že zatímco v eurovolbách přišlo k urnám jen necelých 20 procent lidí, ke komunálním by mohl dorazit až trojnásobek voličů. A to už je vzorek, který zřetelně vykreslí pozici ODS na politickém trhu.

Vzestup ANO i napotřetí?

Začalo to před rokem druhým místem v parlamentních volbách, na jaře ANO navázalo vítězstvím v eurovolbách a nyní chce hnutí dokázat, že ho politologové skutečně mohou řadit mezi etablované strany. Neboli, že už má hnutí rozeseté místní buňky napříč republikou a není to jen politická „rychlokvaška“.

ČTĚTE TAKÉ:

Na druhou stranu, většině parlamentních stran se ANO nemůže v komunálních volbách rovnat. V řadě menších měst a obcí kandidátky totiž vůbec nesestavilo. Ať už kvůli nedostatku vhodných kandidátů nebo kvůli financím, neboť regiony si musí kampaň sponzorovat samy. Což ostatně koresponduje s prohlášením předsedy Andreje Babiše: „Pro nás nejsou komunální volby priorita.“ Ve velkých městech dávají průzkumy hnutí ANO dobré šance na úspěch. A to je zřejmě cíl, který je pro Babiše zatím postačující.

Onderka poprvé, Onderka podruhé... i potřetí?

Brno, Ostrava, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Ústí nad Labem, Chomutov či Děčín. To je jen výčet velkých měst, ve kterých se ČSSD při minulých komunálních volbách podařilo zvítězit. Pochopitelně by si strana vítězný pocit v těchto regionech ráda zopakovala, na rozdíl od minulých voleb má však nového soupeře - hnutí ANO, které má na větší města o to větší zálusk, že na úspěch v menších městech mnohde rezignovalo. Třeba takový Roman Onderka, brněnský primátor, by rád městu vládl i ve třetím volebním období. Ale například volební průzkum pro ČT ve městě favorizuje ANO a je otázkou, zda i kdyby vznikla koalice ANO-ČSSD, zůstal by u kormidla právě Onderka. Pro ČSSD by tak bylo výhodnější, kdyby se v Brně zadařilo ODS. Pokračování dosavadní velké koalice by bylo nasnadě. 

Primátor Brna Roman Onderka (ČSSD) se objevil na volebním billboardu s heslem...

Podle politologa to ale nakonec může být úplně jinak. „Záležet bude na složení zastupitelstva. V komunální politice jsme ale v minulosti byli svědky celé řady pragmatických koalic. Řízení města je technokraticko-pragmatická záležitost, tam nejde o nějaké celostátní koncepce,“ uvedl Mlejnek. 

Vulgarity, agresivita a co příště

Je to ještě volební bizár, nebo už jednoduše agresivní ranařská kampaň, jak se na serveru Lidovky.cz shodli marketingoví odborníci? Spojení slov „volby“ a „hovna“ není výjimečné pro hospodské debaty u piva, ale na billboardech to dosud bylo tabu. Už není. Jan Skalický z hnutí Pro Prahu na sebe upozornil sloganem „Mám rád naše psy, ne jejich hovna!“ které se objevilo nejen na billboardech, ale i v jeho volebním klipu. Toryové v Ostravě zas vyrukovali se slogany „Konečně řešení“ či „Ostrava nemusí být černá“. Lze uspět s agresivní kampaní? I to ukáží letošní volby.

ČTĚTE VÍCE:

Lze si „koupit“ křeslo senátora?

Z celorepublikového pohledu, kdy se Českem valí vlna brojící proti hazardu a desítky měst už zakázaly herny na svém území, odehrává se na Uherskohradišťsku absurdní volební souboj. Do senátu tam totiž kandiduje Ivo Valenta, hazardní boss, majitel skupiny Synot, který zbohatl právě díky zábavě, kterou se nyní města snaží regulovat, případně úplně vymýtit.

Jenže Valenta se spíše než jako příznivce hazardu prezentuje před voliči jako štědrý sponzor regionu. Jak už Lidovky.cz popsaly, léta do regionu přes svou nadaci – krmenou samozřejmě z hazardního byznysu – pumpuje miliony korun. Při vyhlášených slavnostech vína například platí každému krojovanému účastníkovi tisíc korun, sponzoruje místní spolky, svého času jeho miliony zařídily vzestup (a posléze také pád) slováckého fotbalového týmu. Lze si voliče koupit, nebo je zajímá, odkud peníze štědrého dárce tečou?

K TÉMATU:

Byznysmeni? Postavíme je!

Není to sice tak, že by byznysmeni v politice byli něčím zcela novým, ale od doby, kdy se podnikatel dostal až do křesla ministra financí, jsou potenciální napodobitelé „babišovského“ stylu pod drobnohledem. Například krajské finance v Ústí nad Labem by rád kontroloval Martin Hausenblas, lídr nového hnutí PRO! Ústí, jednatel reklamní textilky Adler Czech a místní mecenáš divadla i studentů.

Podnikatel Martin Hausenblas kandiduje v Ústí za hnutí PRO! Ústí. Voličům...

Pražané zas nemohou přehlédnout kampaň Zbyňka Passera, jehož bratrem je miliardář a šéf společnosti Passerinvest Radim Passer. Kolodějský starosta usiluje o pražský magistrát v dresu nového hnutí Pro Prahu. Na Moravě, konkrétně v Humpolci, zas zkouší štěstí Stanislav Bernard, který je známý nejen jako zakladatel stejnojmenného pivovaru, ale poslední roky se také podílí na aktivitách Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka. Stejně jako (neúspěšně) před šesti lety, i tentokrát chce do Senátu v barvách ODS. Byznysmeni-kandidáti nechybí ani v hnutí ANO, například v Jihlavě jde do komunálních voleb z prvního místa podnikatel Radek Popelka a dostat ANO do Senátu se letos pokouší i majitel největší české textilky Juta Dvůr Králové Jiří Hlavatý.

„Jak se říká, příklady táhnou. A Andrej Babiš má ten efekt, že to zkouší podobnou cestou jako on i jiní. Já si ale myslím, že velkou roli hraje i síla politického marketingu. Ten rozhodne, zda uspějí i jiní podnikatelé, nikoli jen to, že mají peníze. Každopádně ale neplatí, co si voliči často myslí - ‚má dost peněz, nemusí v politice krást‘. Protože důvod, proč do politiky tito lidé jdou, je ekonomický,“ komentoval aktuální trend politolog Mlejnek.

Jaká je paměť voliče

Je možné, aby se kontroverzní politik, který je spojován s celou řadou podezřelých kauz týkajících se nakládání s veřejným majetkem, vrátil na politické výsluní? Jaká bude odpověď, lze letos sledovat na příkladu Milana Jančíka, bývalého starosty Prahy 5. Jen namátkou, co je s jeho jménem spojeno: masérka a permanentky do fitness centra za desítky tisíc korun z rozpočtu radnice, nevýhodný pronájem informačního centra na Andělu, placené předpovědi počasí pro Prahu 5, ale zejména nevýhodné pronájmy i prodeje městských pozemků. O Jančíka se zajímala i policie a čelí několika obviněním.

ČTĚTE VÍCE:

Přesto všechno kandiduje bývalý člen ODS nově za Konzervativní alianci nejen na Praze 5, ale i do pražského zastupitelstva a zároveň k tomu na Praze 5 do Senátu. Pokud se mu některý z jeho pokusů o návrat podaří, jsou snad jen dva způsoby, jak tomu rozumět: buď mají voliči krátkou paměť, nebo hůř - nevadí jim to. Někdo by ale mohl namítnout, že stejně tak by šlo hledět na Tomáše Hudečka (TOP 09) či Bohuslava Svobodu (ODS). I oni dva totiž čelí trestnímu stíhání - v kauze Opencard.

Za referenda má cenu bojovat

Nejvyšší správní soud v posledních týdnech potěšil zastánce přímé demokracie. Vyhověl totiž stížnostem, které mířily na vypočítavé chování některých radnic. V řadě měst totiž vznikly iniciativy, které prosazují absolutní zákaz hazardu. A tam, kde nenašly pochopení u politiků, rozhodli se lidé iniciovat referendum. I když se však podařilo sesbírat dostatek hlasů pro jeho konání, radnice referendum vyhlásily na jiný termín, než jsou volby. Těžko v tom hledat jiný důvod, než že si chtěly zajistit, že hlasovat nepřijde dostatek lidí.

To je příklad Štětí či Lovosic. Nejvyšší správní soud ale zasáhl a řekl, že referendum má radnice vyhlásit spolu s volbami. A to už je mnohem větší šance, že se vyjádří potřebných 35 % všech oprávněných voličů, aby byl výsledek závazný. Jiná situace je třeba ve Znojmě, kde například referendum - též na téma hazard - proběhne až na konci října. A na Praze 1 se do voleb vypsat nestihlo vůbec. Rada pro příště tak zní jasně: začít s přípravou referenda v dostatečném předstihu, neboť je třeba počítat s časem na zdolání překážek, mnohdy i za pomoci soudu. A to chvíli trvá.

Všichni proti Hudečkovi

Pokud se letos někomu podařilo nešťastně odstartovat předvolební kampaň, tak to byl pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Během chvíle si proti sobě poštval všechny vyjma Pražanů a možná i některé z nich. Řeč je o „slavném“ výroku, že jedině podporou metropole lze Česko dostat na evropskou úroveň, nikoli rozvíjením Brna či Ostravy. Pak přišla řada na šarádu s billboardy, kdy nejprve na Pražany shlížel z desítek reklamních ploch, poté byl kvůli sporu s reklamní agenturou „přelepen“, načež se zas vrátil. Teď už mu na billboardech a plakátech opět jistí záda předseda partaje Karel Schwarzenberg, který voliče přesvědčuje, že Hudeček umí nastavit pravidla. Bude to stačit?

členové Svazu provozovatelů venkovní reklamy odstraňují venkovní reklamu TOP 09...

Primátor se před volbami stal pochopitelně nejjednodušším terčem svých konkurentů, ale kritika přišla i z vlastní strany, kdy vedení magistrátu kritizoval za špatnou komunikaci starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09). A předvolební trumf si připravila lídryně hnutí ANO v Praze Andrea Krnáčová, která na Hudečka „práskla“, že se před volbami schází s ostatními stranami. Krnáčová ale na jeho sms nabídku schůzky - která přišla už v srpnu - nepřistoupila a voličům tuto story nyní prezentovala stylem „primátor jedná za zády Pražanů“. Hudeček musí doufat v co nejlepší výsledek topky, aby nejen mohl na post primátora pomýšlet, ale hlavně si vybírat z co nejvíce možných vládních variant. Protože pokud by měla vzniknout koalice dvou průzkumy favorizovaných stran - TOP 09 a ANO - Krnáčová už dala v rozhovoru pro LN jasně najevo, že primátorkou chce být po říjnových volbách ona.

ČTĚTE VÍCE:

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.