Lidovky.cz

Novým šéfem vojenského zpravodajství bude Jan Beroun, shodla se vláda

Česko

  17:54aktualizováno  19:26
PRAHA - Vláda se v pondělí podle důvěryhodného zdroje LN shodla, že novým šéfem vojenského zpravodajství bude Jan Beroun. Ten v současnosti působí jako poradce ministra obrany Martina Stropnického a v minulosti zastával funkce náměstka civilní rozvědky.

Jan Beroun foto: ČTK

Křeslo bylo uvolněné více než rok. A to od doby, kdy vypukla aféra Nagygate (VŠE o kauze Nagyová ČTĚTE ZDE). Se stejnou informací přišel také server Aktuálně.cz.

Jan Beroun vystřídá dočasného šéfa Rostislava Pilce, který se do vedení Vojenského zpravodajství dostal poté, co byl Milan Kovanda postaven mimo službu, a to právě kvůli kauze Nagyová.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) chtěl mít původně do konce června hotovou analýzu fungování VZ a na jejím základě vybrat kandidáta na nového ředitele rozvědky. Výběr však prý zpozdilo udělování prověrky právě pro ministrova poradce Berouna, který měl analýzu na starost.

Nepřehlédněte

Jan Beroun doposud působil jako poradce ministra obrany Martina Stropnického. Do státní správy se tehdy vrátil po dvou letech. Předtím vedl speciální policejní útvar, který nasazuje agenty do zločineckých sítí a stará se o ochranu svědků. Později působil jako náměstek civilní rozvědky. Kvůli neshodám s ministrem Ivanem Langerem nakonec skončil jako styčný důstojník rozvědky ve Washingtonu. V roce 2011 podal výpověď.

O jmenování Berouna do čela vojenské rozvědky se spekulovalo už delší dobu. Jeho úkolem bude napravit pověst Vojenského zpravodajství, kterou pošramotila kauza Jany Nagyové. Ta nechala špiony sledovat manželku tehdejšího premiéra Petra Nečase.

PROFIL Jana Berouna

  • Narodil se 12. února 1962. Podle dostupných informací působil od poloviny 80. let u policie, mimo jiné jako šéf kriminalistů v Praze 2.
  • Po listopadu 1989 absolvoval stáž u FBI a u německých a britských bezpečnostních složek. Byl šéfem speciální policejní jednotky takzvaných nelegálů, tedy detektivů pohybujících se v přestrojení mezi zločinci. Později stál u zrodu policejního útvaru na ochranu svědků.
  • V březnu 2002 vyhrál výběrové řízení na místo náměstka policejního prezidenta pro uniformovanou policii. Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) však konkurz zrušil.
  • V roce 2004 byl jmenován náměstkem ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). V rámci civilní rozvědky odpovídal za zpravodajství a operativu. Když v roce 2006 odcházel z čela ÚZSI Karel Randák, doporučil Berouna jako svého nástupce. Ředitelem rozvědky se Beroun nestal, místo toho do roku 2011 pracoval jako styčný důstojník ÚZSI ve Washingtonu.
  • Koncem roku 2010 se o něm spekulovalo jako o nástupci Oldřicha Martinů ve funkci policejního prezidenta. Podle tisku se proti Berounově nominaci postavil tehdejší premiér Petr Nečas (ODS), údajně proto, že ho považoval za příliš spjatého se sociální demokracií. Novým policejním prezidentem se v lednu 2011 stal Petr Lessy.
  • Od roku 2011 Beroun řídil českou pobočku americké detektivní agentury Pinkerton. Jednatelem společnosti Pinkerton ČR byl podle obchodního rejstříku od ledna 2012 do letošního června.
  • Začátkem letošního roku se stal poradcem ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.